Lukáši, do nové sezony půjdeš s novou kresbou na masce. Můžeš nám prozradit, co vše tam máš a proč ses takhle rozhodl?
Předně musím prozradit, že já si před každou novou sezonou vybírám nový design své masky. Letos jsem zvolil podobnou, v jaké jsem odchytal minulou sezonu. V pozadí masku kryje zdivo, které si dávám už delší dobu. Jako malý kluk se mi to vždy líbilo, tak nějak mě to inspirovalo. Na jedné straně mám pak ryse, jako logo frýdecko-místeckého klubu a na druhé straně pak vyobrazeného Ježíše Krista, jelikož jsem věřící člověk a chci, aby byl na ledě se mnou. Na bradě mám pak takový výňatek z loga Frýdku-Místku. Zadní stranu zdobí fotka mých dcer a latinský nápis, který v překladu znamená: „Všechno své nosím s sebou“.

Částečně jsi už naznačil, že tvá maska mění před každou sezonou svůj design. Chytáš stále v té stejné, nebo měníš i masky za nové?
Masku mám na každou sezonu novou, ale vždy jsou v podstatě tvarem stejné, jsem na ně totiž zvyklý.

Když zůstaneme ještě u tvého nového designu masky. Kde se necháváš inspirovat? Jsou to momentální nápady, nebo ta myšlenka v tobě nějaký čas uzrávala?
Nad motivem nikdy moc nepřemýšlím, sednu k nějakým materiálům a složím je dohromady. Nikdo mě neinspiruje, vždy to dělám podle svého uvážení.

Takže si ani nenecháváš poradit od své manželky?

Ne ne, manželka, ani nikdo jiný, mi v tom nepomáhá. Opravdu si návrhy dělám pouze sám.

Prvotní je samozřejmě nápad, ale jak to je pak se samotnou realizací? Kdo ti dělá grafický návrh a nakonec i závěrečnou kresbu? Máš vůbec přehled, jak taková kresba na hokejové masce vůbec vzniká? Byl jsi někdy přítomen samotné výrobě?
Tak kresbu i veškeré motivy a návrhy mi zpracovávají a vyrábí ve firmě Rey. Přiznám se, že jsem nikdy samotné výrobě přítomen nebyl. Já vlastně masku vidím až ve chvíli, kdy je pro mě hotová.

Lukáši, jsi vůbvec pověrčivý? Máš nějakého svého talismana, či předzápasový rituál?
Jo, kdybych tady měl říkat všechny své rituály, tak bychom tady byli asi dlouho. Navíc, já bych to stejně neprozradil, vše je pouze a jen v mé hlavě.

Pojďme k samotnému hokeji. S třineckým celkem tě v těchto dnech čekají dvě utkání Ligy mistrů, a to ve finském Lahti a následně v běloruském Minsku. Ty už s Oceláři zkušenosti máš, když jsi za ně chytal na prosincovém Spengler Cupu. Jak se na zápasy Ligy mistrů těšíš?
Tak na samotnou Ligu mistrů se těším hodně. Sice jedu s Oceláři v roli náhradníka, ale jsem za to nesmírně rád. Příjmu každou roli v týmu, jsem rád, že vůbec můžu tady s nimi být. Opravdu je to něco parádního být součástí takového klubu a asi každý by si na mém místě každou minutu, co tady můžu být, užíval stejně. Co se týče toho Spengler Cupu, tak to byl zážitek na celý život. Doslova škola a je s odstupem času škoda, že nám to tam výsledkově tehdy nevyšlo. Každopádně jsem moc rád, že jsem se takového vyhlášeného turnaje mohl osobně zúčastnit. Budu na to velmi rád vzpomínat. Ale za vše jsem vděčný mému klubu HC Frýdek-Místek a všem, co se kolem hokeje tady pohybují a dělají výbornou práci. Bez toho všeho bych se nikdy v Třinci neobjevil, o tom jsem přesvědčen. Už jsem byl v podstatě krůček od skončení své kariéry, když jsem se tehdy rozhodl ze svého mateřského klubu AZ Havířov do Frýdku odejít. To udělalo velký restart v mé hokejové kariéře. I proto znovu děkuji HC Frýdek-Místek a celé organizaci.