Historie

HC Frýdek-Místek je slezský hokejový klub založený roku 1976 jako nástupce TJ Válcovny Plechu. Od roku 1991 s výjimkou pěti let (2004–2009), kdy klub prodal licenci Salithu Šumperk je pravidelným účastníkem 2. ligy. Od sezony 2015/2016 klub úzce spolupracuje s extraligovým celkem HC Oceláři Třinec. V sezoně 2015/2016 se klubu podařilo postoupit do 1. hokejové ligy

Začátky hokeje ve Frýdku-Místku

Historie ledního hokeje sahá do poloviny minulého století, kdy se provozoval na přírodní ploše poblíž řeky Ostravice. Sportovní klub Ostravice se sídlem ve Frýdku, byl založen už v roce 1928. V prosinci 1931 začal klub hrát i hokej a byl dokonce ustavujícím klubem při založení Slezské župy hockeyové, která se v roce 1931 oddělila od Hanácké župy. Rok 1931 tak může být pokládán za rok založení hokejového odboru. Tehdejším předsedou klubu byl Alexandr Winkler, českobratrský farář z Frýdku, a jednatelem Jan Papala, vrchní kanc. ofic. Za hokejový odbor jednal v župě Otto Bernát, který byl zároveň i aktivním hráčem klubu. První přátelský zápas, který byl v archivech dochován, byl proti juniorům SK Ostravská Slavia, a odehrál se 17. ledna 1932. Na podzim téhož roku se změnil název klubu na SK Ostravica Frýdek-Místek a klub začal hrát i mistrovské zápasy Slezské župy. První mistrovské utkání odehrála Ostravica 1. ledna 1933 v Třinci od 14 hodin a vyhrála 1:0 (1:0, 0:0, 0:0). Dále porazila Lazy 1:0, s Orlovou remizovala 0:0, s Vítkovicemi prohrála 1:10 a s Moravskou Ostravou 0:2. Na samý závěr pak porazila Ostravskou Slavii 2:0, čímž získala ve své premiéře nečekané, ale vyníkající 3. místo ve Slezské župě. Po konci sezony byl ale pak tým potrestán zákazem činnosti, jelikož si ve svém zpravodaji postěžoval na župu a ostatní kluby. Po omluvě byl následně trest zrušen. Za Ostravici hrál tehdy například vynikající útočník Mückstein, který si svými výkony vybojoval angažmá ve Spartě Praha. V brance byl oporou Chromčák.

Hlavními složkami klubu byly jednotlivé odbory sportů. K SK Ostravica totiž patřil také hokejový odbor. Dle stanov se v klubu konala každý rok valná hromada odboru, na které zástupci volili na jeden rok předsedu, místopředsedu, jednatele, pokladníka, kapitána a hospodáře. Každý odbor pak spravoval své jmění. Co se podařilo v archivech dochovat, tak oznámení o povolení valné hromady hokejového a bruslařského odboru z roku 1940, 1941 a výsledek voleb na řádné valné hromadě hokejového odboru z roku 1940. Tehdy byl předsedou zvolen František Jaša. V roce 1950 pak zanikly všechny sportovní spolky z důvodu sjednocení tělovýchovných, sportovních a turistických organizací. Sportovní spolek Ostravica byl zrušen a vymazán ze spolkového katastru.

Ve městě dále působil od roku 1929 Sportovní klub Karlova huť Lískovec, který měl také svůj oddíl ledního hokeje a bruslařský oddíl. Podle zákona z roku 1949 vznikla nová organizační struktura sportu a Státní ústav pro tělesnou výchovu. Z členů SK Ostravica a Sokola Frýdek byla vytvořena Závodní sokolská jednota Bavlnářské závody a poté Tělovýchovná jednota Sokol Slezan Frýdek (po roce 1952 přejmenováno na TJ Jiskra Frýdek), která měla oddíl ledního hokeje. Ze Závodní sokolské jednoty Stalingrad (Válcovny plechu) vznikl TJ Baník, která také měla oddíl hokeje. Po roce 1952 patřily sportovní oddíly pod ROH.

70-80. léta

Klíčovým obdobím bylo poválečné budování sportovní infrastruktury. V roce 1976 byla ve Frýdku-Místku otevřena venkovní zimní plocha, která výrazně přispěla k rozvoji hokeje v regionu. Tento milník umožnil hráčům trénovat i v zimních měsících, což vedlo ke zvýšení kvality místních týmů i zájmu veřejnosti o tento sport. Od 1. 1. 1977 přešla plocha do majetku TJ Slezan a pod tuto jednotu přešel i oddíl ledního hokeje s kompletními družstvy dospělých, dorostu a žáků. Frýdecko-místecký hokej vždy těžil z nadšení mládeže i podpory komunity. Klub se postupně rozvíjel, a i když zažíval jak období úspěchů, tak i těžší časy, vždy se snažil být důležitou součástí života města. V 90. letech a na počátku nového tisíciletí začalo hokejové zázemí růst díky podpoře fanoušků a sponzorů. V návaznosti pak došlo k vybudování Víceúčelové sportovní haly, v jejíchž prostorách oddíl ledního hokeje působil od 18. 8. 1986. Od svého založení do konce 80. let klub působil střídavě v krajském přeboru I. a II. třídy.

VÍCEÚČELOVÁ SPORTOVNÍ HALA
(domovský stánek oddílu TJ Slezan Frýdek-Místek)

Stavba zimního stadionu byla zahájena 27. 2. 1973 poklepem na základní kámen (halu navrhl architekt Oskar Chmiel). Úvodní stavba byla zařazena do plánu akcí "Z" (zdarma/brigádnicky). Investorem byly Válcovny plechů, které stavěly v předstihu i venkovní ledovou plochu. Výstavba si vyžádala řadu víceprací. Při projednávání uživatelství VSH byla určena uživatelem TJ Slezan jako budoucí uživatel celého areálu. V roce 1975 byla MNV přislíbena od ÚV ČSTV finanční pomoc pro rok 1976 na zahájení projektovaných staveb ve výši 13,5 mil. korun a na ukončení vlastní konstrukce haly. V srpnu 1976 byla upřesněna tonáž projektovaného úkolu a prováděcího projektu na 1500 tun místo původních 1200 tun. Nová cena představovala 24,5 mil. korun. Po dokončení haly, tj. i se střechou a oplášťováním činila hodnota díla 34 184 000 Kčs.

Dle ÚP měla být stavba zahájena v červenci 1976 a ukončena v březnu 1978. Termíny však nebyly dodrženy, protože nebyla dokončena projektová dokumentace. Dalo ještě mnoho práce, než výroba a montáž ocelové konstrukce, včetně střechy a oplášťování probíhala plánovitě. Radostné bylo, že 5. 11. 1976 bylo zahájeno pokusné bruslení na venkovní ledové ploše za svitu reflektorů.

Hala pojmula 6800 sedících diváků na kulturních akcích, kdy sedadla byla umístěna i na hrací ploše a 4800 sedících diváků při sportovním využití. Součástí haly byly rozsáhlé šatny, sušárny, restaurace, posilovna, sauna, rehabilitační a masážní oddělení, tedy dokonalé vybavení.

Na dostavbě se podílely četné frýdecko-místecké podniky, závody i organizace Národní fronty ve snaze v brigádách urychlit dokončovací práce tak, aby hala mohla být slavnostně předána svému účelu k 7. listopadu 1985 u příležitosti oslav VŘSR. Galakoncert se konal přesně v úterý 5. 11. 1985 od 15.00 do 19.30 hodin a jako hosty byli: orchestr zasloužilého umělce Gustava Broma, orchestr Karla Vágnera, zpěváci Hana Zagorová, Helena Blechárová, Duo Filigram, Jiří Korn, Petr Kotvald, Stanislav Hložek, Tibor Lenský a další. Koncert proběhl tehdy v pořádku, hudba byla hlučná, ale akustika špatná. Po koncertu byla tedy hala uzavřena k dodělávkám. Ve VSH se konaly nejen boje na ledové ploše, ale i koncerty, výstavy a například i Mistrovství ČR v kulturistice. Hala však zůstávala bez údržby.

V roce 2004 halu v dražbě koupilo město Frýdek-Místek. O dva roky později bylo vyměněno nové chlazení ledové plochy, strojovna a přibyly nové mantinely. Rekonstrukce stála přes třicet milionů korun. V roce 2011 byla vypracována analýza kompletní rekonstrukce haly, která odhadla cenu rekonstrukce na 633 800 000 Kč. Výstavba haly Polárka byla odhadnuta na 559 600 000 Kč. Nejen tato čísla nakonec rozhodla o demolici této městské dominanty. V roce 2012 se vyjádřilo Ministerstvo kultury ČR negativním stanoviskem učinit z haly chráněný kulturní objekt. I přes hlasité protesty obyvatel města, architetků, i sportovců, byla v srpnu 2013 zahájena demolice, která vyvrcholila v říjnu 2013 jejím celkovým stržením. Městským zastupitelstvem byl odsouhlasen prodej bývalého místa haly sokromému developerovi, který zde vystavěl další z mnoha obchodních center ve Frýdku-Místku.

Rozsáhlá atypická budova neobvyklého architektonického řešení u nábřeží řeky Ostravice vznikla z oceli, betonu, dřeva a skla. Připomínala motýlí křídla, další ji označovali za rogalo či křídla racků, jimž i barevně odpovídala. Takto byla jasně patrná např. z Lysé hory. V hale se hrálo 14 zápasů mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1994.

90. léta - do roku 2014

V sezoně 1989–1990 se klubu TJ Slezan povedlo poprvé v historii postoupit do 2. ligy, když vyhráli Severomoravský hokejový přebor. Do druholigové sezony 1990/1991 však už po Sametové revoluci nastoupili jako HC. Druhou ligu hrál klub až do sezony 2003–2004, kdy z finančních důvodů klub prodal druholigovou licenci do HC Snake Ostrava (který později ukončil činnost a přenechal licenci Šumperku). Frýdecko-místečtí tedy hráli od sezony 2004/2005 pouze Moravskoslezský krajský přebor, ale v sezoně 2008/2009 HC Frýdek-Místek znovu postoupil do 3. nejvyšší soutěže v republice – II. hokejové ligy – skupina Východ. Vyhrál Krajskou ligu mužů a následně vyhrál i Kvalifikaci o II. ligu. Soupeřem mu byli HC Uherské Hradiště a HC Moravské Budějovice. Kuriózní je, že na první zápasy KLM přicházelo pravidelně kolem 100 diváků a v zápase proti Moravským Budějovicím přišlo kolem 3000 diváků.

V létě roku 2009 se rozhodlo na zasedání zastupitelů města Frýdek-Místek, že se chátrající Víceúčelová sportovní hala zbourá a místo ní se vybuduje nová hala Polárka pro 2456 diváků. HC Frýdek-Místek skončil ve svém premiérovém ročníku ve 2. lize poslední, ale díky reorganizaci této soutěže, se udrželi i pro sezonu následující. V sezoně 2010/2011 si hokejisté splnili předsezónní cíl, tedy postup do nadstavby o 7. - 12. místo, který si vybojovali až v posledním zápase základní části, když vyhráli 2:3 na vsetínském Lapači. Nakonec skončili jedenáctí z celkově patnácti účastníků soutěže. V sezoně 2011/2012 tak po deseti letech "Slezan" postoupil do play off 2. ligy z osmého místa. Ve čtvrtfinále je však vyřadil HC AZ Havířov 2010. V říjnu 2013 byla zbourána Víceúčelová sportovní hala, domácí halou byla pro frýdecko-místecký klub necelých 27 let. Jelikož hala Polárka byla ale v průběhu sezoně ještě rozestavěná, museli hokejisté Frýdku-Místku odehrát sezonu 2013/2014 na Zimním stadionu v Ostravě-Porubě (muži) a mládežníkům byla u fotbalového stadionu ve frýdeckých Stovkách postavena mobilní provizorní hokejová hala.

Foto týmu TJ Slezan Frýdek-Místek (z roku 2004 - vlevo). Dolní řada zleva: Jan Gulaši, Roman Kotala, Stanislav Sztefek (asistent trenéra), Lukáš Smetana, Antonín Plánovský (trenér), Marek Honajzer, Ondřej Plánovský, Radim Lhotský, Ivo Nevrlý. Prostřední řada zleva: Jaroslav Sýkora, Martin Zapletal, Petr Pfeiler, Martin Wlaka, Vlastimil Wojnar, Libor Krčmář, Daniel Kohutiar, Vladan Bojda, Vítězslav Glac, Miroslav Šlapka. Horní řada zleva: Miloslav Fojtík (vedoucí mužstva), Vladimír Hubka, Rudolf Tluszczik, Marek Říhošek, Václav Merta, Tomáš Skočovský, Pavel Mojtek, Jakub Ašer, David Kappel a Karel Nogol (kustod).

Foto týmu TJ Slezan Frýdek-Místek (z roku 2009 - vpravo), kdy mužstvo znovu vybojovalo postup do třetí nejvyšší republikové soutěže. V týmu hráli: Urbánek - Novák, Sýkora, Trubka, Třeštík, Ledvoň, Měkýš, Bojda, Krutil, Bolek, Janečka, Zapletal, Sluštík, Merta, Čára, Sztefek, Křivák, Kameník, Kopáč, Wlaka, Říhošek, Štochl, Pastorek, Kapel. Trenérem byl Tomáš Špaček.

Vývoj názvů týmu

1976 – TJ VP Frýdek-Místek (Tělovýchovná jednota Válcovny Plechu Frýdek-Místek)
1977 – TJ Slezan Frýdek-Místek (Tělovýchovná jednota Slezan Frýdek-Místek)
1990 – HC Slezan Frýdek-Místek (Hockey Club Slezan Frýdek-Místek)
1997 – HC Frýdek-Místek (Hockey Club Frýdek-Místek)

Výsledky od roku 1986 až po současnost