Vlastimil Dostálek: Vím, že se ode mě čekají góly
Rozhovory
Předchází jej pověst hráče, který disponuje střeleckým instinktem a je postrachem obran soupeřů. V novém klubu bude chtít 27letý útočník VLASTIMIL DOSTÁLEK tuto reputaci naplno potvrdit. "Přál bych si, abychom do práce chodili spokojení a měli z hokeje radost," říká přerovský odchovanec.

Předchozí ročník strávil v Havířově. Slezský klub ovšem Chance ligu po mizerné sezoně opustil a vysoký útočník proto musel rozlousknout dilema, jak dál naloží se svou kariérou: "Po konci v Havířově jsem měl určité nabídky, řešila se moje budoucnost. Organizace Třinec - Frýdek-Místek mě lákala už roky předtím. Letos jsem se rozhodl, že do toho určitě půjdu. Mám radost, že se všechno povedlo dotáhnout."

Na minulý ročník v dresu regionálního rivala by nejraději zapomněl. Měl sice ve 41 zápasech solidní bilanci 18+9, jenže "Azetu" to týmově hrubě nevyšlo: "Hlavně na psychiku to v Havířově bylo hodně náročné. Nikdo nechce prohrávat, a když už od začátku sezony se týmu nedaří, přijde deka. Z osobního hlediska to ale nebylo úplně špatné. Měli jsme lajnu s Kubou Doktorem a Honzou Hudečkem, která to táhla. V hokeji se ale na osobní statistiky moc nehraje, vždy je důležitý hlavně týmový úspěch a ten se prostě nedostavil."

Hbitý útočník se určitě nevzdává myšlenky na angažmá v extralize: "Takové přání určitě mám. Stále jsem ve věku, kdy se mohu zlepšovat a kdy můžu jít výš. Prioritní úkoly jsou ale ve Frýdku-Místku. Chceme se pohybovat v klidnějších patrech tabulky. Co přijde pak, to už nezávisí pouze na mých výkonech. Za sebe mohu jen slíbit, že budu makat a co bude dál, nad tím zatím nepřemýšlím."

Takto slavil V. Dostálek během minulé sezony góly v havířovském dresu. Foto: Michal Polák

V minulosti si extraligu krátce vyzkoušel například v Brně či Olomouci. V uplynulém ročníku odehrál pět duelů v dresu Vítkovic. Stále tedy balancuje na hraně obou soutěží: "Když je hráč delší dobu v první lize, tak už je tam, jak se říká "zapikolovaný". Těžko se potom škrábe nahoru, protože extraligové týmy si vychovávají svoje hráče. Člověk je ale rád za každou šanci z vyšší soutěže. Teď ovšem opravdu nemyslím na extraligu, chci se plně soustředit na Frýdek-Místek. Chceme hlavně fanoušky potěšit dobrými výkony."

Sezona 19/20 ve Vsetíně - 16 branek. Rok poté v mateřském Přerově 19 tref. Minulá sezona v Havířově 18 zásahů. Na střeleckou bilanci touží navázat i nyní v týmu z haly Polárka: "Nebudeme si nic nalhávat, pověst střelce asi mám a budu ji chtít potvrdit i tady. Myslím si, že to je důvod, proč mě tu brali. Loňská sezona byla i pro Frýdek hodně napjatá, přáli bychom si hlavně to, abychom se pohybovali v klidnějších vodách. Přál bych si, abychom chodili do práce spokojení a měli z hokeje radost."

V těchto dnech polyká tvrdé tréninkové dávky v rámci kondiční přípravy rysů v třinecké mini Werk aréně: "Minulý rok jsem se připravoval v Havířově, kde působil také aktuální kondiční kouč rysů Pavel Horyl. Tréninky jsou trochu podobné, jen nějaké novinky přibyly. Kondiční přípravy už nebudou jiné. Pryč jsou časy, kdy se běhalo dvacet kilometrů za týden, a tréninky trvaly šest hodin. Teď to trvá hodinu, hodinu a půl, ale vše probíhá v daleko intenzivnějším tempu. Vše se dělá pod taktovkou kondičních trenérů, má to profesionální vedení, má to hlavu a patu. Každý hráč je individualita, potřebuje na sobě zlepšit něco jiného. Trénink se proto nastavuje k potřebám každého jednotlivce a je to ku prospěchu věci."

Inspirací pro něj by mohl být nedávný příběh jeho kamaráda Mikuláše Zbořila. Oba pocházejí z Přerova, oba jsou ze stejného ročníku 1994. "Zbořka" to díky poctivé práci ve Frýdku-Místku nedávno dotáhl k zisku zlaté medaile s Oceláři: "S Mikym se známe od dětství, bavili jsme se o této organizaci. Dostal jsem od něj na téma klubu pozitivní reference. Sledoval jsem finále a přál jsem mu, aby udělal s Třincem zlato. Miky je takové štístko, u něj takový úspěch není překvapení," usmívá se ofenzivní posila rysů.

Exhavířovské trio aktuálně ve službách rysů. Zleva: Jakub Doktor, Vlastimil Dostálek, Michal Hotěk. Foto: Robert Schedling