Štěpáne, na rozdíl od některých nových tváří v kabině ty už ve Frýdku-Místku působíš několikátou sezónu a v dresu rysů jsi odehrál přes 150 zápasů. Jak teď vidíš novou sezónu potom co jsi rok kvůli úrazu nehrál?
Bude to zajímavý start. Budu doufat, že se mi to zranění neobnoví. Člověk, když má rok takovou pauzu, tak se do toho potom mnohem více těší.
Ty jsi prošel kompletní úspěšnou mládežnickou strukturou partnerského Třince od dorostu po juniorku. Jak ti to pomohlo v hladkém přechodu do dospělého hokeje a jak tě ovlivnilo působení v Kanadě?
Řekl bych, že ten přechod do dospělého hokeje nikdy není hladký. Rozdíl mezi juniorkou, ať tady nebo v Kanadě, a dospělým hokejem je vždycky strašně velký a člověk se prostě musí nějak adaptovat.
V Maxa lize stabilně nastupuješ už od sezóny 2020/2021. V čem se jako hráč cítíš nejvíce vyspělý oproti prvním startům v seniorském hokeji?
Řekl bych, že můj styl hokeje se nějak nezměnil. Je tam už po těch letech ale větší klid, není tam taková zbrklost. Má to svoje výhody.
Nahlédl jsi do mládežnických reprezentací od sedmnáctky až po národní tým do 20 let. Jak na tohle období vzpomínáš?
Tak špatné období to určitě nebylo. Nám tu reprezentaci bohužel přerušil covid, takže tohle bylo blbé, ale jinak to bylo fajn a sranda.
Co ti to dalo nejvíce do kariéry?
Řekl bych, že do kariéry mi nejvíce dala ta Kanada. Mohl jsem vidět ten hokej z jiné perspektivy, člověk se tam taky dost otrká.
Kdybys měl fanouškům popsat svůj herní styl, ty jsi říkal, že se teda nemění, ale máme i nějakých pár nových fanoušků, co by třeba rádi věděli. Na co se na ledě nejvíc zaměřuješ, jsi spíše do kombinace, nebo spíš hraješ na tělo, jak to vidíš?
Hraju silový hokej a moje práce je hlavně dělat ten hokej nepříjemný protihráčům.
Fanoušci ve Frýdku-Místku tě už znají. Co bys jim chtěl před startem nové sezóny vzkázat, na jaký hokej se můžou těšit?
Bude to sranda, bude to těžké. Přijďte nás podpořit.
