Řeč je o Dominikovi Uhrovi, který od roku 2018 po odchodu ze Sparty Praha působí v nejvyšší německé soutěži v týmu Fischtown Pinguins Bremerhaven, takže je znovu „tučňákem“. A aby těch osudových kariérních propletenců nebylo málo, klubové barvy jsou červená a bílá, stejně jako vyznává Sparta i mateřský Frýdek-Místek nebo také Třinec, kde působil coby dorostenec. Dominik si prošel mládežnickými reprezentačními výběry, zahrál si juniorské mistrovství světa a dvakrát nakoukl i do seniorské reprezentace.

Letní přípravu absolvujete ve Frýdku-Místku. Z čeho se skládá a kde všude se udržujete v kondici?

„Ve Frýdku-Místku využívám gymy Stodola a Phoenix, tartan u škol, plavecký bazén na horničáku, kolo, parky, všechno možné. Jezdívám i na Ostravici, kde má halu a plochu k tréninku táta. Je to taková všehochuť, kondice, nabírání síly a čím více se blíží led, tak se začínám zaměřovat na rychlost.“

Takže si tréninky ordinujete sám?

„V létě se připravujeme individuálně a je to něco, co mi sedí, protože rád trénuju sám. Mám to tak poslední čtyři roky, takže už celkem vím, co potřebuji. Když jdu v létě poprvé někde na led, sám cítím, kde mě tlačí bota, a trénink si můžu podle toho upravit. Jednou bych možná byl i rád kondičním trenérem.“

A co in-line brusle? Před lety jste se na nich účastnil i extrémních závodů…

„Teď už je nezařazuji, ale závodů, které pořádal otec na Olešné, jsem se účastnil opakovaně na odreagování po sezoně, protože prostě rád sportuji a mám rád výzvy i mimo hokej. Ta 24hodinovka byla jedna z nich, ale i když to byl super trénink, tak v tom extrému to dost bolí a jsou i jiné sporty, kde se člověk může hecnout, pořádně se zapotit a které mu pomůžou i k hokejovým výkonům.“

Na hokejové začátky ve Frýdku-Místku si pamatujete?

„Úplně ne, protože jsem začínal už ve třech letech, kvůli bydlišti jsem byl chvilku i ve Vítkovicích, ale pak od pěti let až do čtrnácti jsem hokejově vyrůstal ve Frýdku-Místku. V osmé třídě se pak objevily různé možnosti a šel jsem hostovat do Třince, který nabízel už v tomto věku zkusit si dorosteneckou soutěž. Tam to bylo super, dost mi to pomohlo, ale stejně mě překvapilo, že se mi otevřela možnost odejít do zámoří.“

Jak se to seběhlo?

„Zavolal mi agent, kterého jsem vůbec neznal, že by byla možnost dostat mě do Ameriky. Nečekal jsem v tu dobu, že by se to s mou kariérou mohlo ubírat tímto směrem, ale šel jsem do toho, do juniorské americké soutěže WHL. Pak mě dokonce draftoval Pittsburgh, kde jsem podepsal smlouvu a nakonec naskočil i do těch dvou zápasů NHL. Stabilní pozici jsem nezískal, a tak jsem se po čtyřech sezonách v nižší AHL vrátil do Česka a hrál další dvě sezony ve Spartě.“

Až v Německu jste se v posledních dvou sezonách začal výrazněji prosazovat i bodově a měl jste třicet bodů za sezonu. Zrajete jak víno?

„Dostal jsem mnohem více prostoru, než na co jsem byl zvyklý. Rozehrál jsem se a přesvědčil se, že jsem schopen pomoci i produktivitou. Nemůžu si momentálně stěžovat, i když sezona nebyla úplně podle představ, protože jsme chtěli do čtyřky a skončili po základní části šestí. V play off jsme tak šli na třetí Wolsfburg a prohráli jsme pátý rozhodující zápas. Mrzelo nás to, protože jsme prohrávali 0:2 a dokázali to srovnat.“

A sledoval jste i play off NHL?

„Fandil jsem samozřejmě díky Ondrovi Tampě, i proto, že se jí mohlo povést totéž, co u nás Třinci. Ale Colorado letos bylo tak rozjeté, že ani Tampa na ně nakonec neměla.“

Do Německa se vracíte na konci července. Kde se tam vůbec vzal název Fischtown Pinguins Bremerhaven?

„Je tam jeden den z největších přístavů na ryby a také menší zoo, kde mají polární zvířata – pár lachtanů, tuleňů a jsou tam taky tučňáci, takže nějaká souvislost by tam byla.“

(Foto klubu Fischtown Pinguins Bremerhaven ze setkání s fanoušky, Dominik Uher zcela vpravo.)

Profil Fischtown Pinguins Bremerhaven