Pavle, vítej zpět v klubu! Jak zní hodnocení osmi týdnů "suché přípravy", během kterých tým pod tvým vedením nabíral kondici před startem sezony v Chance lize?

Abych se přiznal, tak po návratu jsem byl plný dojmů. Když se člověk vrací na místo, kde to vše začalo, je to velmi příjemné. Neměl jsem přesnou představu, jak to bude s klukama vypadat. Věděl jsem, že tady bude Kuba Doktor a Vlasta Dostálek, které jsem ještě minulý rok poznal v Havířově. Byl jsem proto rád, že aspoň někoho už budu znát (směje se). Byl jsem ale hned na začátku velmi mile překvapen, jak vzorně kluci k letní přípravě přistoupili, jací jsou charakterově. Nesetkal jsem se s tím, že by někdo odmítal plnit tréninkový plán, že by někdo něco flákal. Celý tým přistoupil k těm osmi týdnům letní přípravy velmi pozitivně a zodpovědně. I na základě různých konzultací s některými kluky jsem poznal, že jim můj způsob tréninků sedí. Mám radost, že zpětná vazba funguje. Není to ale jen o spokojenosti kluků, vše musí fungovat jako celek.

Rysi disponují poměrně pestrým kádrem. Kloubí se tam zkušení rutinéři a také dravé mládí. Jak složité je vést kondiční tréninkové jednotky s ostříleným třicátníkem a řekněme osmnáctiletým juniorem?

Kluci jsou profíci a každý tuší, na čem konkrétně musí zapracovat, co zlepšit. Starší chlapi ale mají větší přehled a jasně vědí, jak s tělem pracovat. Uvědomují si, co si mohou dovolit, a co už ne. Tyhle věci prostě mají zmáknuté. U juniorů vždy záleží, jak jsou pro konkrétní trénink zapálení. Z mé zkušenosti ale vím, že mladí se během cvičení rádi hecnou a snaží se starší kluky dohnat. Nedá se proto říct, že nějaký třicetiletý borec je vedle mladého juniora úplně odskočený, není to pravidlo. Letos se ale ve frýdecko-místeckém týmu sešlo hodně šikovných a pohybově nadaných kluků. Mají to, čemu se říká pohybová inteligence. Nesetkal jsem se s tím, že by někdo nerozuměl tomu, jak má udělat nějaký konkrétní pohyb.

Na celkovou atmosféru má logicky vliv také prostředí. Letní přípravu jste absolvovali v třinecké mini Werk aréně. Podmínky pro přípravu jsou zde, stejně jako v hale Polárka, kde budete během sezony působit, na velmi slušné úrovni, že?

Určitě ano. Během mého minulého angažmá ve Frýdku jsme využívali externí tělocvičnu, což bylo také fajn a pomohlo nám. V třinecké posilovně je dostatek místa, dovezli jsme pár přístrojů z Polárky, aby nám vůbec nic nechybělo. Chtěli jsme, aby všichni kluci byli zatížení pokud možno rovnoměrně. Aby to nebylo tak, že jeden začíná cvičit nohy, druhý paže, třetí třeba břicho a bude to taková slátanina. Chtěli jsme, aby jednotlivé tréninky měly hlavu a patu, aby v tom byl řád.

Je jasné, že kondiční kouč úzce spolupracuje s hlavním trenérem a asistentem. Jak vypadaly tvoje konzultace s Martinem Janečkem a Jozefem Daněm?

Přiznám se, že po první schůzce s Martinem jsem byl mile překvapen tím, že mou práci už znal. Měl také informace z Havířova, kde kdysi trénoval a kde minulý rok působili Kuba Doktor či Vlasta Dostálek. Vycítil jsem, že z jeho strany tam důvěra už na začátku byla. Nechal v podstatě celou přípravu na mých bedrech, ale pochopitelně jednotlivé kroky jsme vzájemně konzultovali. Zpětně bych rád poděkoval, že jsem u něho měl otevřené dveře. Také s Jožkem Daněm byla spolupráce výborná. Byl to takový, v dobrém slova smyslu kontrolor kvality. Nenápadným pohledem vždy bedlivě sledoval, jestli všichni kluci poctivě pracují, jednoduše řečeno dohlížel, aby to během tréninkových jednotek opravdu nikdo neflákal.

Jsi v blízkém kontaktu také s Markem Grycem, který má na starost kondiční připravenost partnerských Ocelářů? 

Jsme v určitém kontaktu, i když Marek teď byl na pracovní stáži v Kanadě, proto jsme v poslední době moc nekomunikovali. Máme ale domluvu ohledně spolupráce. Chceme mít koncepci pro případ, kdy kluci budou chodit směrem nahoru a dolů mezi oběma kluby. Jelikož jsme partnerským týmem, proto chceme jít stejnou cestou. S Markem máme velmi podobný náhled na problematiku. Myslím si proto, že naše spolupráce se bude ubírat správným směrem.

Poslední den června jste ukončili osmitýdenní kondiční dril. S jakými instrukcemi jsi spolu s trenéry vypustil kluky na dovolenou? Budete tým během volna alespoň částečně monitorovat?

Kluci teď byli dva měsíce v opravdu intenzivním zatížení, budou mít volno, tuším do neděle 17. července. Bylo jim doporučeno, aby si dali týden oddechu. Je to i vzhledem k tomu, že týdenní kemp v Bystřici byl opravdu velmi intenzivní, a u některých kluků se objevily drobné bolístky. Chceme proto, aby se kluci dali dohromady, aby měli prostor pro regeneraci. Poté ale budou mít připraven týdenní tréninkový program, který si v individuálním režimu odtrénují. Budu posílat plán mailem, kde ve Wordu a s obrázky budou mít podrobný rozpis všech cviků. Mezi námi musí panovat důvěra, věřím proto, že kluci stanovený plán dodrží. Hokej je jejich zaměstnání, je to jejich živnost. Je to o přístupu každého jednotlivce a věřím, že k tomu přistoupí maximálně zodpovědně.

V úvodu jsme naznačili, že jsi v klubu už kdysi působil. Jaký byl návrat do Frýdku-Místku po pětileté pauze?

Bylo to skoro až emotivní. Ve Frýdku totiž vše začalo, bylo to moje první angažmá na klubové úrovni. Vždy jsem po Frýdku pokukoval. Už jen z toho důvodu, že odtud pocházím, respektive v tomto městě žiju. Jedná se tedy o srdeční záležitost. Mohl jsem být u toho, když se klub zvedal, když postupoval do první ligy. Doufal jsem proto a věřil, že by se naše spolupráce mohla obnovit a vše by mohlo znovu klapnout. V této branži ale nemáte nikdy nic jistého, pozice se dost často mění, může dojít ke změnám ve vedení, vstupují do toho další faktory. Doufal jsem, že přijde šance a povedlo se. Kontaktoval mě Honza Peterek s Martinem Janečkem, kteří se zrovna tento den spolu setkali. Je skvělé, že došlo ke vzájemné domluvě.

Obecně se ví, že kondičním koučem je také tvůj otec Igor, který dlouhé roky pracuje pro extraligové Vítkovice. Předpokládám, že právě on je stále tvým hlavním mentorem a rádcem...

Jsme v neustálém kontaktu, máme s tátou velmi vřelý, řekl bych až nadstandardní vztah. Už jsem to někde říkal, ale klidně to zopakuju - táta je mým vzorem a inspirací. Je to člověk, na kterého se mohu vždy spolehnout. Když si v něčem nevěřím, nebo mám o něčem pochybnosti, vždy mohu za tátou přijít, různé věci prokonzultovat a vymyslet řešení. Táta navíc vnímá nové trendy, není to typ člověka, který by zůstal trčet ve své době, a prosazoval pouze svoje metody, ve kterých on sám vyrůstal. Táta naopak jde s dobou a svým vystupováním je mi vzorem. Má spoustů kontaktů také v zámoří a rád se podělí s novými poznatky, které se týkají naší branže.

Předchozí dva měsíce byly velmi náročné pro hráče, ale určitě také pro tebe osobně. Bude zapotřebí nabrat čerstvé síly, pročistit hlavu. Jak vypadá odpočinek kondičního kouče?

Na dovolenou se chystám po dvouleté pauze. Máme dcerku, která má rok a půl, a jelikož minulý rok kvůli pandemii nebyl cestování moc nakloněn, tak letos si to naplno užijeme. Chceme se podívat k moři, proto pojedeme do Chorvatska. Dovolená bude napůl aktivní, ale nebudu to úplně lámat přes koleno. Chtěl bych trochu vypnout, protože když se člověk tak dlouho v kuse pohybuje ve fitness prostředí, je to trošku náročnější na hlavu. Chtěl bych proto spíš relaxovat. Během volna bych rád do hlavy dostal nové nápady, jak věci zlepšovat. Člověk se musí neustále ve všech směrech posouvat!

Foto v článku: Robert Schedling