Igor Horyl vyprávěl o břišním dýchání, optimálních úhlech při bruslení nebo co potřebují jednotlivé segmenty těla hokejisty – krční a hrudní páteř, kyčelní klouby a kotníky mobilitu, lopatky, bederní páteř a kolena stabilitu, ramena obojí. Dále které partie mívají hokejisté oslabené nebo zkrácené a jak z toho „vybruslit“ pomocí kompenzačních cvičení, které jsou současně prevencí zranění.
„Za posledních 15 let šla pohybová aktivita u dětí kvůli moderním technologiím strmě dolů, nedá se to srovnat, zájem o pohyb je mizivý. Píšou si přes mobil, neschází se. Hokej je jednoznačně jednostranný sport, podobně jako tenis, florbal, vrh koulí, oštěpem a podobně, vznikají určité svalové dysbalance, kdy svaly nejsou v rovnováze tak, aby tělo pracovalo v obou částech stejně. Tyto svalové dysbalance pomáhají odstraňovat kompenzační cvičení, uvolňovací, posilovací, protahovací. Děti by na tom měly pracovat i doma, měly by dostávat „úkoly“, jen tak je můžeme posouvat dopředu. Na tréninku je dvacet dětí a není možné s nimi individuálně pracovat. Ale třeba tady lze naopak využít sociální sítě, Instagram, kde se jim dá ukázat, jak mají cviky správně provádět,“ nabádal Igor Horyl. Vysvětloval, co potřebuje tělo hokejisty, protože „těch pohybů během hry je obrovské množství a kostra je nesmírně namáhána“.
„Pokud se tím začneme od útlého mládí zabývat, tak ve starším věku jako když to najdou, všechno chce svůj čas, například koordinace mezi 7 a 10 lety, ale ke mně se dostávají třeba hráči v dorosteneckém věku a je pro ně problém technika dřepu nebo nesprávně prováděné výtlaky činek. Kluci chtějí mít „kozy“, a tak zvedají nesmyslné váhy na bench, ale na co jim to je? Oni potřebují zvedat na šíři ramen, více se zaměřovat na ta ramena, hlavně ramenní manžety. Podobně kluci chtějí na břiše buchty, ale těch není třeba, funkčnost musí být rovnoměrně rozložena, nejvíce se pracuje na postranních svalech. Samozřejmě důležitý je střed těla a předcházet negativním změnám důkladným rozcvičením i regenerací, která je značně podceňována. Ale kvalitní regenerace po každém tréninku nastartuje proces, kdy můžeme podávat zase o něco lepší výkony. Musíme si říct, že kompenzační cviky nejsou oblíbené, stejně tak ty na mobilitu, kdy to nechtějí dělat, protože to leckdy bolí, ale dostatečný rozsah mi zkvalitní pohybový proces. Musí chápat, že cvičení je nutné, aby si nepřivodili zbytečné zranění svalového charakteru, které je vyřadí z dalšího tréninku. Neustále se navíc musí upozorňovat, jak má ten pohyb vypadat. Musíme děti naučit opakovací postupy, aby se cvik stal stereotypní, ale aby byl správně provedený, protože není nic těžšího, než je později přeprogramovat, aby to dělaly správně. Pochopitelně jim nemůžeme hned nakládat, vše musí jít step by step, důležité je tempo cvičení, které by mělo být pomalejší,“ chrlil jednu radu za druhou Igor Horyl, který zdůraznil, že ČR na rozdíl od některých hokejových velmocí nemá takovou základnu, ale o to více práce čeká na všechny, abychom se mezi širší špičku stále mohli počítat.