Jaký máš po návratu domů z něj pocit? Jak sis to tam užila?

Byl to můj první kemp za Áčko, ročníkově ještě patřím do kategorie U18, ale kvůli Covidu se nám zrušila celá sezóna včetně MS. A jelikož většina tahounek týmu hraje v zahraničí a mohou normálně trénovat, trenéři domluvili pro hráčky hrající v ČR výjimku na tréninky 3x týdně v Říčanech a dali tím příležitost se ukázat i nám mladším ročníkům.

Celkem se vás tam sešlo 22, kdo z tvých reprezentačních spoluhráček byl k tobě nejblíž? Znala jsi někoho z dřívějška?

Hraju stabilně za reprezentaci od 13 let a kostra týmu se v podstatě nemění. Bylo tam pro mě pár nových tváří ze starších ročníků, ale jinak se známe všechny už několik let.

Koukal jsem na nominaci a vesměs všechny hráčky byly z Čech. Nedělaly si spoluhráčky z tebe srandu, že tady máme krátké zobaky?

Dříve na to některé spoluhráčky narážky měly, ale už jsme si na to za ty roky zvykly a ani to nevnímáme.

Co bylo vlastně náplní tréninkového kempu?

Máme nového trenéra Tomáše Pacinu, který nás učí nový herní systém, takže se s ním postupně sbližujeme a taky je hlavní, že můžeme být na ledě.

V klubech jsou teď tréninky v halách zakázány. Takže ty tři dny s reprezentací byly určitě hodně příjemné, že jsi mohla opět trénovat a být na bruslích? Je tak?

Samozřejmě jsem se těšila, ale první trénink na ledě více než po měsíci bych příjemným nenazvala . Bylo to hodně náročné, ale zároveň mi to chybělo a jsem strašně ráda, že jsem jedna z těch, co tuto možnost dostaly.

Z klubu HC Frýdek-Místek jsi byla jediná. Co podle tebe stálo za tím, že si tě reprezentační trenéři vybrali? V čem podle tebe jsi v hokeji dobrá?

V reprezentaci jsem prošla všemi mládežnickými kategoriemi, takže o mně trenéři vědí, znají mě a ví, jak jsem na tom herně, v reprezentaci U16 jsem byla kapitánka, takže i to mi určitě pomohlo, aby si mě trenéři více všímali a třeba si mě i zapamatovali.

Jaké má reprezentace žen vůbec plány teď do budoucna?

Prioritou je určitě kvalifikace na ZOH v Pekingu.

A jaké jsou vůbec tvé sportovní plány?

Hrát co nejdéle za kluky a užít si každý trénink a zápas, který budu moct odehrát. A zároveň bych chtěla moc poděkovat panu trenérovi Tomášovi Snášelovi, že mi dal příležitost být součástí týmu dorostu.

Foto: archiv Elišky Vaněčkové