Pokud by se po utkání vyhlašoval Muž zápasu, věřím, že ta cena by jistě na frýdecko-místecké straně připadla právě vám. Jak jste si zápas proti Třinci užíval?

Abych pravdu řekl, tak to bylo takové specifické utkání pro mě, jelikož teď s třineckým mužstvem trénuji, takže jsem i na zápas přijel autobusem s nimi. Normálně se takové věci nestávají, vlastně s nimi jedu i zpátky do Třince (smích). Jinak už od rána jsem měl v hlavě, že to bude pro nás hodně těžký zápas. Věděl jsem, v jaké sestavě Třinečtí přijedou, navíc ti hráči mě velmi dobře znají, stejně, jako znám já je. To nejsou zrovna lehké zápasy. Zaplať pánbůh ale za to, jak to nakonec dopadlo. Velká škoda té branky na konci druhé třetiny. Do třetí části bychom tak šli s těsným vedením a určitě by se nám hrálo lépe. I tak si myslím, že diváci viděli pěkné utkání a hokejem se určitě bavili.

Byl tedy zlomem zápasu právě ten vyrovnávací gól Růžičky na 1:1?

Určitě. Byl to gól do šatny, do konce zbývalo nějakých pětadvacet vteřin. Škoda i toho vyloučení, které gólu předcházelo. Zkrátka se stalo. Martin Růžička je výborný střelec, vždyť nám dal tři góly.

Škoda určitě těch inkasovaných branek ve třetí třetině, jelikož výsledek 1:4 určitě neodpovídá průběhu střetnutí…

Tak samozřejmě, že Třinec má velkou kvalitu, to víme všichni. Rozhodly nejen jejich zkušenosti, ale také i naše přesilovky. V nich jsme si toho moc proti nim nevytvořili. Tam, kdyby nám padlo něco navíc, vypadal by zápasu určitě úplně jinak.

Jdou naopak i přes tu porážku najít na naší hře nějaká pozitiva?

Určitě. Někteří kluci k nám přišli z juniorky, takže pro ně to byla velmi cenná zkušenost zahrát si takový zápas. Dostali se jak se říká do reality, a teď určitě přemýšlí nad tím, že ten hokej je úplně o něčem jiném, než v té juniorské soutěži.