Vláďo, urvali jste tři velmi cenné body, ale vítězství se nerodilo úplně snadno...

První třetina byla z našeho pohledu nic moc, museli jsme si k tomu něco říct, něco změnit. Neplnili jsme věci, které máme dělat. Chtěli jsme určovat tempo, hrát na puku, ať se oni přizpůsobí naší hře. Od druhé třetiny jsme převzali kontrolu nad zápasem, byli jsme jednoznačně lepší. Trpělivou hrou jsme si počkali na šance a přidali pak góly.

Nakonec se ti povedla rozdílová, vítězná trefa. Přiznej se, mířil jsi, nebo to bylo spíš o náhodě?

Mířil jsem, byl jsem na pozici, ze které by se mělo střílet, i když častokrát ještě někoho hledám. Viděl jsem před gólmanem hráče, tušil jsem tedy, že by brankář nemusel střelu zahlédnout. Říkal jsem si, že bych to měl dát na lapačku a prošlo to do sítě. Obrovský kus práce odvedli kluci před bránou. Bez nich by to gólman asi nepustil.

V závěrečných minutách ještě Přerov snížil a pořádně vás pozlobil. Věřili jste, že zápas už vám neuteče?

Nebyl důvod neveřit, protože minimálně dvě třetiny jsme hráli dobře. Přerov sice v závěru snížil, ale podařilo se nám udržet klid, nic neměnit, hrát si pořád to svoje. Závěr jsme zkušeně pohlídali a mohli oslavit výhru.

Byť to vypadalo slibně, tak nakonec čisté konto Vojta Mokry neuhájil. Nevyčítal vám to pak v kabině?

Ani ne. Vojta je rád, že je rád (směje se). Na střídačce jsme si ale ke konci říkali, že bychom to chtěli pro něj uhrát, protože nám pomáhal a stále pomáhá. Pro jeho sebevědomí by bylo lepší, kdyby udržel nulu. Gól ho ale myslím nemusí mrzet, vyhráli jsme, což je v naší situaci nejdůležitější.

Všiml jsem si, že po svém gólu jsi vyslal zdravici na tribunu. To bylo směrem k rodině?

Ano, přišla rodinka, byl to pozdrav pro ně. Naposledy tady byli, když jsme hráli proti Porubě a dostal jsem tehdy osobní trest. Po sto letech přišli znova, a tentokrát to bylo lepší. Tak jsem rodince po gólu zamával a oslavil to s nima.

Další utkání vás čeká až za týden, kdy pojedete do Znojma. Jak se těšíš na Vánoce?

Ještě ve čtvrtek trošku potrénujeme, ale pak máme tři dny volno. Počasí nám asi moc přát nebude. Nejsem typ člověka, který sedí jen na zadku, musím proto vymyslet nějakou aktivitu. Těším se ale, že na nějaký čas od hokeje vypnu. Pak ovšem zase musíme máknout a soustředit na zápasy, které příjdou. V naší situaci nemůžeme polevit nebo doufat, že to za nás někdo uhraje. Spočineme, užijeme si Vánoce, a pak zpět do práce!

Prozraď, jaký pokrm volíš na štědrovečerní tabuli. Je tam například tradiční ryba?

Ani ne. Vždy jsem preferoval spíš kuřecí řízek. Byl jsem tak zvyklý od malinka. K tomu určitě salát. 

K Vánocům patří i pohádky. Budeš se s dětmi dívat?

Na nějaké pohádky koukneme. Děti k tomu sice vedeme, ale není na to moc čas. Dnešní děcka už navíc mají ty svoje Netflixy. Já bych se třeba i rád na nějakou pohádku koukal, ale k ovládači se moc nedostanu (usmívá se). Popravdě nejsem moc televizní typ.

Co bys popřál fandům našeho klubu před Vánočními svátky a novým rokem?

Chtěl bych přát bohatého Ježíška. Ať jsou všichni zdraví a šťastní. Ať pravou nohou vykročí do nového roku. Ať nás fandové i nadále podporují, protože věřím, že to společnými silami dotáhneme do úspěšného konce. Oni potřebují nás, my potřebujeme je. Pro nás je vždy radost, když přijde co nejvíc lidí!