Základní otázka: Proč to dneska nevyšlo? Kde byl kámen úrazu?

„Smůla. Všichni viděli, že jsme makali, snažili jsme se, ale nešlo to. Blbé góly...“

První zápas série jste s Bohumínem prohráli 1:6, tento byl mnohem vyrovnanější. V čem jste se poučili?

„Trenéři nám řekli, co na ně máme hrát. Že budou zdržovat, nahazovat puky a jenom dobruslovat. To je tak všechno, co mohli dělat. A to jsme věděli, snažili jsme se bruslit ještě víc, ale nevyšlo to.“

Po dvou třetinách jste prohrávali jen 0:1. Věřili jste, že zápas otočíte?

„Určitě. Celou dobu jsme věřili. I v desáté minutě třetí třetiny.“

Bylo to vidět. Prohrávali jste 0:4, ale docela rychle jste ještě dokázali snížit na 2:4.

„Chtěli jsme hodně, snažili jsme se, ale bohužel... Zkusili jsme power play, ale padlo to tam jim.“

Jak vlastně padl tvůj gól na 2:4 padl? Bylo to z nepřehledné tlačenice před bránou...

„Nejdříve jsem to zkusil nahodit zpoza branky a trefil jsem jen bránu. Pak jsem to nahodil podruhé a ještě někdo další pak vystřelil gólmanovi do břicha. Viděl jsem, že tam někde je, tak jsem zametal hokejkou, až jsem ho zametl do branky.“

Jste celkově se sezonou a postupem do čtvrtfinále spokojeni?

„Určitě, protože máme v týmu kluky, co už dlouho nehráli hokej. Třeba já jsem nehrál čtyři roky. Jsou tam další takoví, jsme poskládaní z odchovanců. Myslím, že se nemáme za co stydět.“

Budete v příští sezoně pokračovat ve stejném složení?

„Teď jsme to v kabině řešit a snad budeme. Ale to se ještě uvidí. Chtěli bychom.“

Možná, že když budete už sehranější, tak přijde ještě větší úspěch. Už teď jste třeba třikrát porazili Studénku, která skončila v základní části třetí. Je vidět, že to ve vás je.

„Věřím, že jo. A pokud budeme mít i letní přípravu, budeme namakanější, lepší...“