Realizační tým rysů posílí známá tvář se specifickou a v dnešním hokeji stále důležitější rolí. Do Frýdku-Místku se po pěti letech vrací Lukáš Lotko, který obsadí pozici video trenéra. Do klubu přináší bohaté zkušenosti. Dvanáct let působí u třinecké mládeže, v roce 2019 byl v této roli součástí české reprezentace U20 na Mistrovství světa ve Vancouveru, a navíc má za sebou patnáctiletou praxi aktivního hokejového rozhodčího. Právě detailní znalost pravidel a cit pro hru z pohledu sudího budou klíčové i v souvislosti s ligovou novinkou v podobě trenérské výzvy.
Foto: Samuel Rychecký
Rozhovor s Lukášem Lotkem:
Jak se zrodil tvůj návrat k rysům a jaké to je být zpátky v klubu?
Vlastně to bylo docela jednoduché. Ozvali se mi Miloš a Rosťa, jestli bych neměl zájem vrátit se zpátky k Rysům jako video trenér. Po pěti letech mě evidentně konečně oprášili a řekli si, že ještě nejsem úplně ztracený případ. Samozřejmě jsem měl velkou radost a nebyl důvod váhat. Ve Frýdku jsem působil už od sezóny 2015/2016, kdy se nám podařilo postoupit z druhé do první ligy, a potom jsem tu strávil ještě další čtyři roky. Takže návrat je pro mě příjemný a trochu nostalgický zároveň. Některé věci se změnily, ale člověk se tu pořád cítí tak nějak doma.
Role video trenéra je v hokeji stále důležitější. Co přesně bude tvojí každodenní náplní během tréninků a zápasů?
Moje hlavní práce bude sledovat, co se na ledě děje, a snažit se z toho vytáhnou informace, které mohou trenérům a hráčům pomoct. Během tréninků budu natáčet jednotlivá cvičení, situace a potom z nich dělat rozbory. U zápasů je to samozřejmě ještě intenzivnější, člověk musí sledovat spoustu věcí najednou, značit důležité situace a co nejrychleji je dostat k trenérům. Takže zatím co ostatní sledují hokej já se dívám na obrazovku, časomíru a statistiky, které pak využíváme s trenéry k rozborům.
Foto: Samuel Rychecký
V čem vidíš největší přínos detailní video analýzy pro samotné hráče a klub? Používáš rozbory více k nápravě chyb, nebo k hledání slabin u soupeře?
Myslím, že video dokáže hráči ukázat situace, které si během zápasu vůbec neuvědomí. Když hráči řeknete, že něco udělal špatně, tak vám může věřit, ale když mu to pustíte na videu najednou to vidí na vlastní oči. A tam už se těžko diskutuje. Video rozbory by měly sloužit jako pomoc hráčům k jejich zlepšení. Analýza je podle mě důležitá na obě strany. Samozřejmě hledáme chyby, které chceme odstranit, ale stejně tak se snažíme najít věci, které fungují, a také slabiny soupeře, kterých můžeme využít. Nejde tedy jen o to, co děláme špatně, ale hlavně o to, abychom byli příště zase o něco lepší.
Foto: Samuel Rychecký
Od nové sezony přichází i do naší ligy možnost vzít si trenérskou výzvu. Přichází tvá role jako přímá reakce na tuto změnu pravidel a jak moc to změní taktiku přímo během zápasu?
Určitě to s tím souvisí, protože trenérská výzva přináší další situace, kdy musí být video analýza opravdu rychlá a přesná. Ale moje role v týmu není jenom o výzvách. Video je dnes součástí přípravy na zápas, samotného zápasu i následného hodnocení. Výzva jen přidává další zodpovědnost, protože tak už nejde říct "pojďme se na to ještě jednou podívat". Tam musí být rozhodnutí během několika vteřin.
V zápase jde o vteřiny. Jak velký je to stres, když musíš během pár okamžiků trenérům říct, zda si vzít výzvu, kde při neúspěchu hrozí trest?
Stres tam určitě bude. V tu chvílí máte několik vteřin na to, abyste situaci vyhodnotili, podívali se na dostupné záběry a řekli trenérům svůj názor. A hlavně musíte být přesvědčený, že máte pravdu, protože když řeknete “ pojďme do toho “ a rozhodčí potom verdikt nezmění tak je poměrně snadné zjistit kdo byl na vině. Zároveň je velkou výhodou inovace na obou střídačkách kdy máme možnost náhledu do tabletu, kde je pohled z cca 6 kamer. Další plus pro mě je, že mohu využít svých zkušeností ještě z doby kdy jsem býval aktivní rozhodčí. Ale právě tyhle situace mě na té práci baví. Je tam adrenalin, zodpovědnost a člověk musí zachovat klid, i když mu v hlavě běží asi sto věcí najednou.
Foto: Samuel Rychecký
Proč padla volba právě na práci s videem a daty? Byla to touha zůstat u hokeje z jiné perspektivy, nebo tě vždycky bavila analytická stránka sportu?
Asi kombinace obojího. Hokej mě vždycky bavil a chtěl jsem u něj zůstat, i když ne přímo na ledě. Zároveň mě baví hledat v zápasech různé detaily a přemýšlet nad tím, proč se některé situace staly. Člověk má díky videu možnost vrátit se k momentu, který trval třeba dvě vteřiny, a rozebrat ho ze všech stran. Je to trochu jako detektivka, akorát místo hledání vraha hledáte, proč jsme dostali gól.
Dá se při sledování zápasu přes monitor ještě vůbec udržet fanouškovská emoce, nebo už hru vnímáš čistě technicky a v detailech?
Určitě se emoce neztratí. Pořád jsem fanoušek a pořád prožívám góly, šance i vypjaté momenty. Jen je pravda, že zatím co ostatní možná sledují, jestli padne gól, já už přemýšlím, co mu předcházelo a kdo kde stál. Takže někdy mám radost z gólu asi dvě vteřiny a pak už koukám, jestli tam nebylo něco, co bychom měli příště udělat jinak. Člověk se toho asi úplně nezbaví.
Foto: Samuel Rychecký
Jak nejraději trávíš volný čas, když zrovna nesedíš u sestřihů a monitorů. Dokážeš od hokeje úplně vypnout nebo ti práce zabere veškerý čas?
Volný čas se snažím trávit hlavně s přítelkyní a rodinou. Máme štěně jménem Buddy, takže o program máme postaráno a upřímně řečeno nám ho plánuje právě on. Když se náhodou podaří najít trochu času navíc, rádi se projedeme na motorce. Přítelkyni baví jezdit semnou, za což jsem samozřejmě rád, protože jinak bych musel jezdit sám a doma by mě pak možná ani nepoznali. Od hokeje se snažím občas úplně vypnout, ale člověk se asi nikdy nezmění. Když vidím nějaký zápas v televizi, stejně po chvíli začnu přemýšlet, proč někdo udělal zrovna tohle. Hokej je pro mě srdcová záležitost a rád bych se mu věnoval tak dlouho, dokud to půjde.
