Před několika dny skončilo finále Stanley Cupu mezi Vegas a Floridou. Sledoval jste bedlivě vrchol sezony?

Finále jsem pochopitelně sledoval, ale samozřejmě ne tak důkladně, jak tomu bylo v časech, když u toho byl Ondra. Letos jsem vstával ve čtyři ráno, a snažil se vidět alespoň poslední třetinu. Před finále se mě někdo ptal, jak to tipuju. Povídal jsem, že pokud se Vegas v tvrdosti vyrovnají Floridě, tak mají šanci. To se pak potvrdilo. Vegas navíc byli hokejovější, a poměrně snadno Pantery přetlačili. Florida neměla spoléhat jen na důraz, ale měli dát do finále také víc hokejových dovednosti. V tomto směru Florida zaostávala. Tvrdost už nenahradila hokejovost.

Kterému týmu jste přál úspěch?

Panterům. Floridě jsem fandil hlavně kvůli Gudymu (Radko Gudasovi, pozn. red.) S tím kdysi Ondra v Tampě hrál, poznali jsme se tam s jeho tátou (Leo Gudas, bývalý reprezentant, pozn. red.) Hned první Ondrův zápas jsme se s Gudasovými seznámili. Ten mě v podstatě zasvěcoval do NHL, od té doby jsme přátelé. Ondra hned první zápas v Tampě bodoval a vzpomínám, jak mi tehdy Leo na hotelu hned vrazil doutník. On jako hokejový světoběžník věděl, co se sluší a patří. Mě se hned zatočila hlava a nevěděl jsem, která bije (směje se). Gudasovi jsou fajn rodinka, tehdy jsme si to spolu užili.

Opusťme téma finále a pojďme se věnovat sezoně vašeho syna. Letos odehrál v základní části jen 49 zápasů. Hlavním důvodem byly zdravotní trable...

Byla to zvláštní sezona, protože problém s tříslem už měl v létě, ještě když byl v Česku. Už tehdy ho to tahalo. Ještě když byl v Tampě, tak mu nic nenašli, stále to bylo jen namožené. Nebyl čas na nějakou delší rekonvalescenci. V Česku proto začal docházet za specialistou do Olomouce. Tam mu začali píchat uklidňující injekce, a aplikovat různé gely. Teoreticky to pomohlo od bolesti, mohl proto v určitém režimu trénovat. Upustili jsme ale od maximálního zatížení, všechny cviky se dělaly hlavně na protahování.

Jak si Ondra po dlouhých letech v Tampě zvykal na nové prostředí organizace Devils? 

Začátkem sezony Ondra sbíral body, i když první dva zápasy byly podle jeho slov hrozné. Jiný klub, jiný kolektiv, jiný trenér. Postupně se ale do toho pořádně dostal. Sám mi říkal, že kluci ho tam brali jako mentora, jako určitý vzor. Snažil se jim tam něco ukázat, a zároveň stmelit kolektiv. Mladí kluci v Jersey se většinou po zápase i tréninku rozprchli, neexistoval tam žádný klubový život, jak tomu bylo předtím v Tampě. V podobném duchu mluvila i jeho žena Barča. V Tampě bylo normální, že se scházely partnerky hráčů s dětmi, a tvořilo se partu. Když se pak hrálo venku, scházely se rodiny u někoho na baráku a fandilo se. V Jersey to bylo zkrátka jiné, tým tvořili převážně mladí, svobodní kluci, Ondra byl prakticky nejstarší.

Začátek sezony přitom Ondra neměl špatný, sbíral body, měl vysoký ice-time. Kdy nastaly komplikace?

Přibližně od pátého zápasu v sezoně Ondra začal znovu cítit bolest, každý pohyb nohy byl jako bodnutí nožem. V Tampě by to řešili hned, ale v Devils ho poslali za specialistou až do Philadelphie. Vzali auto a s masérem jeli až tam. Vše řešili s fyzioterapeutkou. V úponu mu našli trhlinu. Oznámili mu, že buď bude půl roku bez jakékoliv zátěže, a pak se uvidí, jestli to bude dobré. Druhá možnost byla okamžitá operace, po které nasleduje dvouměsíční pauza. Ondra zvolil druhou možnost a po týdnu už byl na operačním sálu. Měl jizvu na čtyři štychy. Bylo to divné období. Ondra si začal v Jersey budovat pozici, a najednou se všechno rozpadlo. Jediné štěstí bylo, že v té době se Devils dostali do laufu, kluci se chytli a v době, kdy Ondra šel na operaci, měli skvělou sérii nějakých 15 výher. Tým po úvodním trápení šel najednou pořádně nahoru. Ondra si říkal, že týmu se daří i bez jeho přítomnosti a přepadávaly ho myšlenky, jak do toho půjde po uzdravení, kdy se vlastně dostane zpátky do sestavy.

Když ještě váš syn hrával v Tampě, létali jste za nim do USA poměrně pravidelně. Jak tomu bylo letos do nové destinace?

Byli jsme u něj jen jednou, bylo to v prosinci. Sám Ondra říkal, že podruhé máme dorazit až na finále, což se bohužel nesplnilo. On sám ale cítil, že New Jersey pro mě není to stejné, co kdysi Florida. Kdykoli jsme do Tampy letěli, ať už to bylo v listopadu nebo březnu, vždy to bylo do tepla a k moři. Teď jsme cestovali do Jersey a tam byla pořádná zima, teploty minus deset či dokonce dvacet. Upřímně řečeno, nenadchnul mě ani výlet do New Yorku, protože moc nemusím velká města, je to trochu džungle, všude miliony lidí. Mě už vadí třeba i Praha. Docela jsem to protrpěl, i když Ondra říkal, že New York je krásný hlavně v létě. Mě to tam ale prostě nepřirostlo k srdci, mám raději menší, klidnější města. Tohle je až moc velký blázinec.

V základní části měl Ondra bilanci bodů 8+15. Pokud bereme v potaz jeho zranění a delší absenci, tak to asi není špatná statistika, že?

Každou sezonu jsme mu počítali kanadské body, vždy jsem sledoval, jestli se dostane mezi 100 nejlepších hráčů. Teď to prostě nešlo. Ondra sám uznal, že letos ty body nemusel pečlivě sledovat, nemusel se za góly a přihrávkami vyloženě honit. Jeho zdravotní pauza byla dlouhá, trvala něco přes dva měsíce. Po delší šňůře výher přišla zase někdy v lednu drobná krize Devils. Najednou už i spoluhráči mu začali říkat: "Ondro, už musíš hrát!" V té době začal cítit, že tým ho skutečně potřebuje, naznačil mu to také trenér Lindy Ruff. To načasování bylo výborné.

V prvním kole play-off hráli Ďáblové proti Rangers. Podle expertů byli favoritem Jezdci, přesto nakonec šel dal Ondrův tým...

Jako lépe postavený tým začínali Devils doma, přijeli Rangers, které Ondra znal už z dřívějších play-off. První dva zápasy je Jezdci dvakrát zmlátili, dvě domácí porážky Devils byly nepříjemné. Ty první dva zápasy byly ve stylu, jako by dospělí chlapi školili malé kluky. V duchu jsem si říkal, ať to hlavně není 4:0. Naštěstí Jersey dokázali úplně stejně vyhrát dvakrát v New Yorku a nakonec postoupili 4:3 na zápasy. Celá série ale byla hodně zajímavá. 

Druhé kolo už ale znamenalo stopku, kterou vystavil tým Caroliny v sestavě s výborným Martinem Nečasem...

Martin Nečas měl fakt parádní sezonu. On je to hodný kluk, ale umí se v pravou chvíli přepnout do play-off módu, kde je naopak drsnější chlap. V tomto směru je dost podobný Ondrovi, který se také umí ve vyřazovací části změnit. Ondra už od začátku říkal, že Carolina je někde jinde. Hurikáni mají čtyři vyrovnané lajny, mají velké a silné beky. Naopak Devils chybovali v obraně, dělali občas hrubky v rozehrávce. Už před sérii jsme byli trochu skeptičtí. Carolina vyhrála 4:1 na zápasy, a šla zaslouženě dál.

Ondra ve 12 zápasech play-off posbíral tři branky a čtyři asistence. Znovu tedy ukázal, že je typologicky vhodným hráčem pro vyřazovací část. Jak se celkově hodnotila sezona Devils? Převládala pozitiva?

Sezona v Jersey se hodnotila určitě pozitivně. Ondrovi poděkovali, že tak si představovali jeho roli v týmu. Co po něm chtěli, to splnil. Prošli náročným prvním kolem, vyřadili silné Rangers, což je vždy velmi prestižní záležitost. Celkově opravdu Devils mohou tuhle sezonu s mladším týmem považovat za povedenou.

V New Jersey letos zazářil 22letý Jack Hughes, jednička draftu NHL v roce 2019. Talentovaný útočník se blýskl v základní části 99 kanadskými body, během bojů o Stanley Cup přidal dalších 11. Jak na vás tento tvořivý šikula zapůsobil?

Ten kluk je opravdu odskočený, je radost jej sledovat. Až nabere ještě víc svalové hmoty, může být nejlepším hráčem celé NHL. Na ledě vypadá o hlavu větší než Ondra, i když v reálu jsou podobně vysocí. Hughes je samá ruka, samá noha. Co umí s tělem, jak dokáže zrychlit, to je nádhera. Neuvěřitelně talentovaný kluk.

Ohledně Ondry se spekulovalo v kontextu jeho nominace českého nároďáku pro MS v Rize a Helsinkách. Nakonec kvůli zdraví musel hru na šampionátu odmítnout...

Ty důvody byly opravdu ryze zdravotní. V tomto týdnu Ondra trénuje v Ostravě u Radima Poláška v Gym centru, a stále se musí omezovat. Už to sice není tak bolestivé, ale jak mu tříslo srostlo, tak ho má zkrácené. Nedávno byl na dovolené, chtěl plavat prsa, ale nešlo to. Když chce zabrat nohama, nejde to, stále cítí bolest. Další týden by měl trénovat v Praze s bývalým spoluhráčem z Tampy Honzou Ruttou. Tam bude mít domluveného borce, který se mu na tento hendikep zaměři. Pokud by jel na mistrovství světa, zřejmě by stav třísla ještě zhoršil.

Bude se Ondra také letos připravovat na start nového ročníku NHL ve Frýdku-Místku?

Ano. Ke konci července a začátkem srpna bude mít nejprve nějaké ledy domluvené v Třinci, ale v pozdějších týdnech pochopitelně bude klasicky makat, tak jako každý rok v Polárce spolu s rysy. Na tom se nic měnit nebude. Na Frýdek Ondra rozhodně nezapomíná!