Jan Dršata
Jan Dršata strávil ve Frýdku-Místku čtyři sezóny, během kterých se stal pevnou součástí realizačního týmu a klíčovou postavou v přípravě frýdecko-místeckých gólmanů. Kromě působení u partnerské Třinecké mládeže měl v našem klubu na starosti rozvoj brankářů, přičemž pod jeho vedením udělali markantní kariérní posun hráči jako Vojtěch Mokry či Patrik Švančara. V uplynulé sezóně Jan Dršata úspěšně spolupracoval se zkušeným Danielem Dolejšem a zároveň formoval mladé talenty Michaela Schnattingera a Daniela Forsta. Za své působení v organizaci si cení především nadstandardních vztahů s kolegy a možnosti čerpat zkušenosti od špičkových trenérů v profesionálním prostředí obou klubů.
Rozhovor:
Pane Dršato, ve Frýdku-Místku jste strávil čtyři sezóny. V čem vidíte svůj největší trenérský posun od prvního dne v klubu?
Obecně mohu říci, že ten posun byl zejména v tom, že jsem se dostal opravdu do profesionální organizace, kde kromě fungování v profesionální soutěži jsem pracoval i v partnerském Třinci u mládeže, kdy moje práce byla kolikrát od pondělí do neděle. Určitě mě to posunulo v rámci osobní disciplíny a profesionálního přístupu. Měl jsem tu možnost pracovat s vynikajícími, zkušenými trenéry, jak ve Frýdku-Místku, tak v Třinci, přičemž jejich zkušenosti, praxe a celkový přístup byly tím největším benefitem, který mi byl dopřán. Zároveň jsem měl možnost vidět, jak funguje jiná organizace a lidi pracující v ní, což mi přineslo jiný pohled na hokej.
Když se ohlédnete zpět, na co jste v rámci rozvoje frýdecko-místeckých brankářů nejvíce hrdý? Co považujete za svůj největší trenérský úspěch u nás?
Jsem hrozně rád, kam se posunuli mladí brankáři – Vojtěch Mokry, který dnes hraje za BK Mladou Boleslav a se kterým jsem měl možnost pracovat dva roky, dále Patrik Švančara, který je dnes již ve Vítkovicích a se kterým jsem pracoval tři sezóny a u něj opravdu cítím, že ten posun byl markantní. Dále si vážím spolupráce s Romanem Petrikem z loňské sezóny, kdy jsem poznal jinou hokejovou školu, jiný přístup, měl jsem poprvé ve své kariéře opravdu zkušeného brankáře, ne mladého. Díky této zkušenosti jsem měl poté snazší cestu k velmi zkušenému Danielovi Dolejšovi, který měl za sebou i extraligové zápasy, věřím, že spolu jsme v minulé sezóně vytvořili opravdu dobrou spolupráci. Osobně mám z loňské sezóny obrovskou radost, ta sezóna byla jak pro mě, tak pro Ďolíka velmi náročná a jsem přesvědčený, že jsem mu pomohl v jeho kariéře a věřím tomu, že jsem ho i posunul a ukázal mu nový brankářský směr. Zároveň se mi v té sezóně líbila konfrontace stylů, kdy na jedné straně byla zkušenost v podání Daniela Dolejše, a na straně druhé dravé mládí a velký potenciál v podání mladých perspektivních brankářů Michaela Schnattingera a Daniela Forsta, na které nemohu zapomenout. Oba byli velmi pracovití a soutěživí, tím se s Ďolíkem perfektně doplňovali a vytvořili zdravé, konkurenční prostředí i u těchto mladých brankářů cítím, že se posunuli ve svých kariérách dál.
Jak se vám spolupracovalo s ostatními trenéry?
Můžu naprosto otevřeně a upřímně říct, že jak ve Frýdku-Místku, tak v Třinecké mládeži se mi spolupracovalo se všemi kolegy naprosto nadstandardně. Každý můj bývalý kolega mě posunul jak po profesní stránce, tak po té stránce lidské. Jejich přístup byl inspirující a posunul mě v mé kariéře dál, za to jsem vděčný a vážím si toho.
Co byste vzkázal našim brankářům do další sezóny?
Přeji jim hlavně zdraví, aby mohli tu sezónu absolvovat celou, bez nějakých větších komplikací. Zároveň jim přeji mnoho štěstí, úspěchu a také aby jejich osobní a týmové výkony byly ještě lepší než v předešlé sezóně.
