Polárka slaví narozeniny! Je to už sedm let, kdy nově postavená sportovní hala začala psát první dny své historie. Kromě ledních sportů, jako je lední hokej, krasobruslení a bruslení veřejnosti, nabídla návštěvníkům také možnost koncertů a kulturních akcí. Polárka dále nabízí i víceúčelový sportovní sál pro badminton, stolní tenis nebo aerobic. V suterénu se pak nachází samostatně přístupná střelnice, která je druhou nejlépe vybavenou střelnicí v republice. Hala je plná moderních technologií a má špičkové technické vybavení, které zahrnuje klimatizaci a plnou úpravnu vzduchu, kvalitní ozvučení a zářivkové osvětlení ledové plochy, zvukovou a video režii i moderní časomíru se dvěma LED obrazovkami umístěnými po stranách za brankami. Kapacita dvou protilehlých tribun včetně skyboxů je 2060 míst k sezení.

PRVNÍ UTKÁNÍ V POLÁRCE

Tehdejší duel s brněnskou Technikou byl pro všechny takovým velkým svátkem. Diváci, ale i samotní hokejisté, se po více jak roce konečně dočkali vytoužené haly Polárka. Na duel s Jihomoravany tak bylo dle předpokladů vyprodáno. Natěšení diváci hnali domácí hráče za premiérovým vítězstvím v nově otevřené hale, Brno se ale ukázalo jako velice zkušený silný tým. „Myslím, že jsme odehráli dobré utkání, kdy jsme nevyužili spoustu šancí. Chyběl nám větší tlak do brány. Kluci se chtěli před velkou návštěvou ukázat. Mrzí nás to kvůli lidem, chtěli jsme pro ně vyhrát,“ řekl tehdy po zápase zklamaným hlasem trenér Miroslav Kameník.

HC FRÝDEK-MÍSTEK – TECHNIKA BRNO 2:3 (0:1, 1:0, 1:2)
Branky: 24. Krutil, 48. Teper (Samiec, Lipina) - 12. Brzobohatý (Bustin, Benýšek), 47. Brzobohatý (Havíř, Benýšek), 50. V. Odehnal (Jurča). Rozhodčí: Kubíčík - Bojda, Mikler. Vyloučení: 7:9, využití: 1:1, diváci: 2150.
Frýdek-Místek: Svoboda (30. Vašíček) - Teper, Jindřich, Krutil, Černín, Podešva, Heider, Franek - Samiec, Lipina, Vacula, Slovák, Sluštík, Mach, Mamula, Gogolka, Kopún, Ivan. Trenér: Miroslav Kameník.

VZPOMÍNKA JAKUBA TEPERA

Do zmíněného premiérového zápasu v hale Polárka zasáhl tehdy obránce Jakub TEPER. Našeho momentálně nejproduktivnějšího obránce jsme se tedy zeptali, jak na samotné utkání vzpomíná.

"Podle mě, kdo si pamatuje ještě starou halu (VSH), tak ta byla pro nás opravdu obrovská. Byla to tehdy velikánská sláva, jelikož ještě předtím jsme vlastně rok hráli v Českém Těšíně. Ta změna byla pro nás fakt velká. Hala byla na druhou ligu až neobvykle komfortní, ale to klidně můžu říct i teď o první lize. Jsou to opravdu super vzpomínky, i když se přiznám, že až tak podrobně si ten zápas s Technikou už nevybavuji," řekl Teper.

Tak jsme Jakubovi připomněli, že v duelu s Jihomoravany se dokonce zapsal do střelecké listiny. "Já jsem dal gól?," usmíval se Jakub Teper, který zavzpomínal i na časy strávené v českotěšínském azylu. "V Těšíně to bylo fajn. Měli taky zrovna nějak zrekontruovanou halu. Pro mě osobně to tehdy bylo super, jelikož jsem to měl do haly jen nějakých pět minut cesty," pokyvuje hlavou rodák z Českého Těšína. Ten mohl v krátkosti také porovnat podmínky v tehdejší staré Víceúčelové sportovní hale s nově otevřenou halou Polárka. "Je to hlavně o polovinu menší stadion, ale tady jsme už šli do modernějšího prostředí. Vybavení je tu zcela na jiné úrovni, než jsme měli na staré hale. Jak jsem už říkal, kdo si jí pamatuje, tak se mu musí vybavit vysoké tribuny, dlouhé schody a hlavně tma, kdy na ledě moc vidět nebylo. Nejde to moc porovnávat," dodal Teper.

VZPOMÍNKA MARTINA KURAJSKÉHO

Asi tím nejpovolanějším pamětníkem je momentální vedoucí prvoligového mužstva Martin Kurajský, který před sedmi lety působil u rysů v roli klubového manažera. "Na to utkání si samozřejmě vzpomínám. Byla to tehdy opravdu velká sláva, dorazila početná návštěva a jestli si dobře vybavuji, byli tady i vzácní hosté. Na zápas dorazil také Pavel Kubina. Lidé se na novou halu těšili a my už byli strašně rádi, že nám končí to cestování a jsme, jak se říká, ve svém," vybavuje si chvíle před sedmi lety Martin Kurajský (na snímku níže zcela vpravo).

Jméno Martina Kurajského je s frýdecko-místeckým hokejem spjato už z dob, kdy tady sám s hokejem začínal. "No je pravda, že jsem ještě hrával na venkovním kluzišti (smích). Tehdy jsme se převlékali venku v takzvaném likusáku, takže jsme venkem pak přecházeli na ledovou plochu. Ty šatny se ale pak využívaly ještě i v době, kdy byla stará hala postavena, ale ještě nebyly k dispozici všechny šatny uvnitř," pátrá ve své paměti Kurajský.

"Na starou halu ale vzpomínám opravdu rád, vždyť jsem tam strávil a zažil celou svou hokejovou kariéru," vrací se o několik let nazpátek Martin Kurajský. "I proto na ní nedám dopustit. Nakonec to s ní dopadlo tak, jak to dopadlo a my se pak těšili na halu novou. Polárka nám následně nabídla opravdu výborné podmínky. Ty se navíc postupem do první ligy ještě zlepšily, když se nám vedení klubu snažilo zajistit vše potřebné," vzpomíná Kurajský.

Ještě než mohli hokejisté s rysem na prsou nastoupit k prvnímu zápasu v nové hale, strávili několik měsíců na jiných stadionech v okolí. "O sezonu dříve jsme naše zápasy hrávali v Porubě, ale tam jsme se na dalším působení pak nedomluvili, takže jsme uvítali možnost hrát v Českém Těšíně, který nám vyšel vstříc a my u nich mohli odehrát začátek sezony. V Těšíně jsme měli vytvořeny dobré podmínky," dodává Kurajský.