Letošní léto je pro tebe speciální, blíží se draft NHL, kde by mohlo zaznít i tvé jméno. Jak se připravuješ? Jsou nějaké změny v přípravě oproti minulosti?

„Na draft se nepřipravuji nijak – maximálně psychicky.Přímou účast neplánuji, takže se případnou volbu dozvím doma. Ale opravdu, moc na to nemyslím. Teď už to stejně nijak neovlivním, ale neříkám, že mě to nezajímá. To bych lhal.“

Na jakém aspektu své hry ses snažil nejvíc zapracovat? Bruslení, střelba, fyzická hra, ...?

„Síla a stabilita, abych ustál souboje hlavně v předbrankovém prostoru i s těžšími a silnějšími protihráči. A koncovka. Umím se dostat do šancí, ale chtěl bych výrazně zvýšit úspěšnost zakončení.“

Kde se připravuješ? Kdo tě po kondiční stránce má na starosti?

„Zatím sám. Měl jsem dlouhou sezónu, protože Mistrovství světa U18 skončilo až na konci dubna. Pak jsem byl na dovolené, ale po ní jsem se hned pustil do suché přípravy. Připravuji se s Pavlem Horylem, který donedávna pracoval pro Třinec a i já s ním spolupracuji již více než pět let. Ví, co potřebuju a vyhovuje mi to. Příprava v Třinci ještě nezačala, ale já se potřebuju připravit, protože jsem dostal pozvánku na soustředění reprezentace U20 a chtěl bych se tam prosadit, pokud to jenom trochu půjde.“

Ať už budeš na draftu vybraný nebo ne, máš už naplánovanou příští sezónu? Raději chceš ještě zůstat v Česku nebo jít za moře do juniorky?

„Tohle neplánuju vůbec. Nechci draft zakřiknout a navíc mám v Třinci smlouvu. Takže uvidím po draftu.“

Pokud zůstaneš v Česku, budeš pokračovat ve Frýdku-Místku nebo už by ses posunul do Třince?

„To moc nezáleží na mě. Samozřejmě, výkonnost je na mě, ale rozhodnout, kde budu pokračovat, musí trenéři a vedení. Jasně, že bych raději v Třinci, když už jsem tam v minulé sezóně nakoukl.“

Máš nějaký svůj vysněný tým v NHL, za který by sis nejraději zahrál, kterému třeba odmala fandíš?

„Ani ne. Oblíbil jsem si Chicago Blackhawks, ale hlavně díky Patricku Kaneovi. Opravdu bych si nevybíral, kam jít v NHL. Je to nejlepší soutěž na světě a všechny kluby jsou špičkové organizace ve skvělém hokejovém prostředí. A o to jde.“

Jsou naopak týmy, kterým by ses rád vyhnul? Třeba Detroit je známý tím, že mladí to v něm mají hodně těžké.

„S tím moc nesouhlasím. Když jsem přestupoval před třemi roky do Třince, říkalo se o něm totéž a spousta lidí mě odrazovala. Jsem trochu tvrdohlavý a šel jsem si za svým. A podívejte se dnes. Myslím, že Třinec je spolu s Libercem a Kometou špička v zapracovávání mladých hráčů u nás. Netvrdím, že, kdyby si mě vybral Detroit, že by to všechno vyšlo stejně, ale určitě bych se o tu šanci porval. Jako v Třinci. A navíc Detroit je jeden z týmů „Original Six“. Byl bych blázen říct, že tam nechci, kdyby si mě vybrali. Vždyť je to legenda mezi kluby!“

Máš nějaké signály, z jakého klubu se na tebe někdo ptal nebo byl dívat?

„Nevím, jestli se dá říct přímo signály, ale absolvoval jsem pohovory s více než 15-ti kluby. Některé se mi zdály trochu formální, ale z některých cítím skutečný zájem. S některými jsem se sešel i vícekrát a někteří pak ještě třeba volali a chtěli doplňující informace. Ale myslím, že tak postupovali i s jinými hráči, takže se snažím zůstat při zemi.“

Pojďme k loňské sezóně, kterou jsi strávil ve Frýdku-Místku. Jak jsi byl se sebou a svými výkony v minulé sezóně v dresu Frýdku-Místku spokojen? Byl jsi nejproduktivnější mezi hráči do osmnácti let.

„Sezónu považuji za úspěšnou. Sice mě pořád štve, že jsme neudělali play-off, ale z osobního hlediska to bylo dobré. Měl jsem možnost zvyknout si na mužský hokej. To bylo velmi cenné. Měl jsem období, kdy mi to tam padalo a dal jsem i důležité rozhodující góly. Ale bylo tam taky období, kdy jsem se nemohl trefit. I proto chci na koncovce zapracovat, jak už jsem zmínil. V každém případě jsem vděčný Třinci a Frýdku, že jsem tu šanci dostal.“

Ve statistice plus/minus jsi měl minus 9. Je třeba zapracovat na defenzívě nebo je to něčím zkreslené?

„Těžko říct. Vždycky je na čem zapracovat. Myslím, že plus/mínus statistika bývá hodně ovlivněna výsledky týmu. V první půlce soutěže jsme hráli nahoře a i tyto statistiky jsme měli s klukama dobré. Pak, když se nám přestalo dařit, tak to všem padalo dolů. V reprezentaci jsem zase byl třeba v této statistice nejvýše ze všech. A i scouti, se kterými jsem mluvil, oceňovali spolehlivost a říkali mi „Penalty killer“, protože se mi dařilo na oslabeních. Ale jak říkám, vždy je co zlepšovat.“

Líbí se ti, jak se dělá ve Frýdku a Třinci hokej? Budoucí potencionální hráči Ocelářů se vyhrají ve Frýdku, kde dostávají hodně času na ledě, a to i v klíčových momentech, přesilovkách...

„Ano. Věřím, že je to správná cesta. Dělá to tak i Liberec s Benátkami a i tam je vidět, že to má smysl. Mi to rozhodně dalo strašně moc.“

Odehrál jsi v play-off extraligy 7 zápasů za Třinec. Co ti to hokejově dalo?

„Zatím, spolu s Mistrovstvím světa U18 a Hlinkovým memoriálem, je to můj největší hokejový zážitek. Elektrizující atmosféra Play-off na ledě i mezi fanoušky, to je něco mimořádného. Říkali jsme si s Martinem Kautem, který hrál proti nám za Pardubice, že to je úžasné a že bychom to chtěli zažívat každý rok.“

„A rád bych tady pozdravil na dálku Martina. Držím mu palce a jsem si jistý, že se brzy potkáme na ledě!!!“ (Martin Kaut se už podrobil operaci srdce, která dopadla dobře, pozn. red.)

V minulé sezóně jsi reprezentoval Česko na MS hráčů do 18 let. Porazili jste Kanadu, ale jinak vyhráli jen nad Francií. Hodnotíš ten turnaj pozitivně?

„Těžko se to takto hodnotí. Určitě jsme měli porazit ve skupině Slováky. S nimi jsme nikdy neprohráli, ale teď to nevyšlo. Celkový obrázek by pak vypadal jinak. S domácími Rusy jsme hráli výborný a vyrovnaný zápas v neskutečné atmosféře. Většinu zápasu jsme vedli, ale nakonec jsme to neudrželi. S výsledky ve skupině spokojeni být nemůžeme. Na druhou stranu bychom ve čtvrtfinále nešli na Kanadu, ale třeba na Švédy, kteří by nás nepodcenili. Což byl jeden z aspektů našeho vítězství nad Kanadou. My jsme odehráli nejlepší zápas, co pamatuji, po všech stránkách, Kanaďany jsme zaskočili. A výsledek jsme si zasloužili. Nikdy na ten zápas nezapomenu!“

Proč se nepovedlo výkon jako proti Kanadě zopakovat?

„Nevím, co na to říct. Jasně, že jsme moc chtěli a ručím za každého, že na ledě nechal všechno. Myslím, že jsme trochu doplatili na nedisciplinovanost. Nechali jsme se zbytečně vylučovat za fauly v útočném pásmu a oni to trestali. My jsme naopak v přesilovkách tak úspěšní nebyli. Vymlouvat se na únavu by byl alibismus.“

Co z osobního hlediska, byl jsi spokojený? Měl jsi áčko na dresu, nastupoval v první formaci...

„Nevím, jestli se dá přímo mluvit o spokojenosti, ale „Áčko“ na dresu byla pocta, které si moc vážím. A naše řada si vytvářela tlak a šance a hráli jsme více v útočném pásmu. Takže to špatné nebylo. Navíc ten nádherný zápas s Kanadou.“

Myslíš, že sis svými výkony na MS mohl zvednout své šance pro draft?

„To fakt neumím posoudit. Draft ukáže.“