Jakub Milota se připravuje v Polárce
Mládežnický hokej
Osmnáctiletý Jakub Milota, toho času hráč Cape Breton Eagles v juniorské QMJHL, se stal nejvýše draftovaným frýdecko-místeckým odchovancem v historii poté, co na něj při draftu ve 4. kole jako na 99. v pořadí ukázali Nashville Predators. Při jednom z jeho posilovacích tréninků v Polárce jsme se ho zeptali na několik otázek.

S kolika kluby jsi byl v kontaktu a jak jsi spokojený s tím, který si tě nakonec vybral?

„Jsem spokojený z hlediska lidí, kteří se tam starají o rozvoj gólmanů, doufám, že i mi pomohou se dále zlepšovat. Byl jsem rád za to, že si mě vybrali, protože v té organizaci působí brankářská legenda klubu Fin Pekka Rinne, se kterým jsem byl hodně v kontaktu, a navíc i nejlepší trenér gólmanů v NHL Mitch Korn.“

Kdo je tedy tvým brankářským vzorem?

„Vždycky se mi líbil Carey Price z Montrealu, který teď už nehraje, tak nyní hodně sleduji Jakea Oettingera z Dallasu. Mám rád jeho stylové chytání i jeho osobnost, jak je ambiciózní. Líbí se mi, že je mladý a pravidelně nastupuje v NHL, to bych si v jeho věku taky přál. Z Čechů pak fandím Lukášovi Dostálovi, takže jsem měl radost, jaký super úspěch teď kluci udělali na mistrovství světa.“

Co vlastně přesně pro brankáře znamená přizpůsobit se zámořskému hokeji s menšími rozměry kluziště? Už sis na to stihl zvyknout?

„Na menším hřišti je hra hlavně o hodně rychlejší. Mám za sebou první sezonu v zámoří, v nejlepší juniorské lize na světě, což je poznat na lepších hráčích, kvalitě jejich střely, celkově to má blíž k NHL hokeji, který bych chtěl jednou hrát. V sezoně jsem měl staršího parťáka, v základní části jsme se střídali tak nastejno, ale do play off dostal šanci on, protože má více zkušeností. První rok ale beru dost pozitivně, povedl se mi. Důkazem je snad to, že jsem byl vyhlášen nejlepším nováčkovským brankářem v lize a byl i členem nováčkovského all star týmu.“

Do NHL je ale pořád dlouhá cesta, jaké máš tedy další nejbližší plány a jaký je ideální scénář na další léta?

„Zůstávám příští sezonu v Kanadě, máme tam skvělý tým. Můj osobní cíl je dostat se na mistrovství světa dvacítek, být nominovaný a dělat vše pro to, abych jednou podepsal smlouvu s Nashvillem.“

Proč si myslíš, že si tě Nashville vybral, jaké silné stránky v tobě viděli?

„Skauting mají hodně propracovaný, hledají hráče, sledují je, dělají s námi rozhovory, aby každého poznali i mimo led, věděli, co chce, čeho chce dosáhnout a podobně. Vím, že mám stále co zlepšovat, ale v mých charakteristikách se objevilo, že jsem pohyblivý, rychlý na nohách, dobrý bruslař. To vše se v zámoří šikne, a to nejen při rozehrávce.“

Kdo ti dával ve Frýdku-Místku základy?

„Začínal jsem ve Frýdku-Místku někdy v šesti letech a byl tu až do 9. třídy, pak jsem přestoupil do Třince. Velký podíl na mé lásce k hokeji má Lubomír Klosík, který kdysi ve Frýdku pracoval jako brankářský trenér. S ním jsem udělal začátky jako gólman a moc mě to s ním bavilo, takže má velký podíl na mé kariéře. Trénoval mě také pan Palát, Kameník, Snášel, Bobok, na všechny rád vzpomínám a vztahy s klubem mám pořád dobré, můžu třeba využít posilovny v letním přípravném období, sledují mě a fandí mi. S Frýdkem-Místkem jsem spojený stále i tak, že jsem distančním studentem Gymnázia Petra Bezruče, kde mám individuální plán.“

Tak ať se ti daří na všech frontách!