Jakub Doktor: Věřím, že naplním očekávání
Novinky
Pokud potvrdí předpoklady, měl by se svými gólovými příspěvky starat o kvalitní ofenzivní činnost rysů. Do Frýdku-Místku přichází se silnou motivací a touhou naplno prokázat svůj nemalý potenciál. "Nabídka z této organizace se těžko odmítá," přiznává nová útočná akvizice JAKUB DOKTOR.

Kdy přišlo první laso z Frýdku-Místku? Měl jsi hned jasno, že tuhle nabídku akceptuješ? 

První kontakt začal někdy po Vánocích, přibližně začátkem ledna. Tehdy mi volal pan Peterek, a skrz agenta začala jednání o tom, že by klub měl zájem o mé služby. Pak se ale vzájemný kontakt trochu přerušil, chtěl jsem se soustředit na závěr sezony v Havířově. Až po konci angažmá jsem řešil svou situaci. Jakmile se pan Peterek znovu ozval, nebylo třeba dlouho váhat, na nabídku jsem hrozně rád kývnul. Když vás osloví klub, který je partnerským týmem Třince, tak vám to udělá obrovskou radost. Nabídka z této organizace se prostě těžko odmítá.

Minulý rok jsi strávil v Havířově. Týmově to sice byla mizerná sezona, ale tvoje osobní statistiky byly velice solidní: 16+22. Jak na ten rok budeš zpětně vzpomínat?

Bylo to těžké v tom, že to byl už druhý rok po sobě, kdy jsme často prohrávali. To bylo mrzuté. Je to těžké především na hlavu. Snažil jsem se přesto na ledě vynikat, tušil jsem totiž, že hraju o další angažmá. Bodově se mi sezona povedla, zahrál jsem si v extralize, splnil si sen. Zároveň s tím jsem si vybojoval další smlouvu. 

Je asi výhoda, že v novém klubu s tebou bude působit Vlasta Dostálek, se kterým jste Azet drželi dlouho relativně "nad vodou"...

Naše spolupráce fungovala výborně, víme co od sebe čekat. Dokázal bych si představit, že i tady budeme hrát spolu v jedné lajně. Uvidíme ale, jak to trenéři namíchají.

Jsi připraven přijmout zde roli jednoho z hlavních lídrů nově vybudovaného kádru?

Přišel jsem do Frýdku-Místku, abych byl rozdílovým hráčem. Věřím, že splním očekávání. Nebudu skrývat, že pokud se mi bude dařit, rád bych zabojoval o místo v Třinci. 

Extraligový debut jsi prožil už v minulé sezoně. Byla to poměrně krátká epizoda - tři zápasy v Olomouci, jedno utkání v dresu zlínských Beranů. Co ti tohle stručné angažmá v nejvyšší soutěži ukázalo?

Byla to úžasná zkušenost, užil jsem si to. V extralize jsou pochopitelně hráči na jiné úrovni, jsou vyspělejší co se týče myšlení, neztrácejí zbytečně puky, všechno je daleko rychlejší. Minulou sezonu to byla jen krátká epizoda, ale byla to silná motivace k tomu, že bych extraligu chtěl hrát stabilněji.

Máš 24 let, což je věk, kdy se hokejista stále ještě může vyvíjet, zlepšovat. V čem vidíš rezervy?

Určitě to jsou například souboje v rohu, tam bych měl být silnější, udržet se víc na puku. Velmi rád pracuju na střelbě. Velký důraz kladu také na bruslení. Rezervy mám tedy ještě v mnoha směrech. Teď zrovna máme období, kdy na všem mohu zapracovat. Na letní přípravě si hodně zakládám, výborná kondička je absolutní základ. Je super, že chodíme i teď v létě na led.

Frýdecko-místecký kádr se oproti loňsku radikálně obměnil. Předpokládám ale, že nepřicházíš do úplně nového kolektivu...

To určitě ne. Krom Vlasty Dostálka jsem znal třeba Kubu Tepera, se kterým jsem kdysi hrál ve Vsetíně. V jednom týmu jsem byl také s Vojtou Mokrym. V podstatě jsem ale nešel do neznámého prostředí, s většinou kluků se člověk potkává už v Chance lize coby soupeřem. Adaptace proto nebyla žádný problém.

Předchozí ročník jsi odehrál v rámci Moravskoslezského regionu. Nové bydlení jsi proto nemusel hledat, že?

Tohle byla velká výhoda. Žádné stěhování nemuselo proběhnout, zůstáváme s přítelkyní bydlet v Havířově. Do Frýdku či teď na tréninky do Třince to je opravdu kousek, což je paráda.

Pocházíš z jihočeského kraje. Jak často se dostaneš na "rodnou hroudu"?

Vracím se tam vždy, když máme pár dnů volna. Jakmile to jde, hned cestuji za rodinou na jih Čech. Mám to tam hrozně rád.

Kořeny máš v Třeboni, slavné rybnikářské destinaci. Věnuješ se rybaření? Jakým úlovkem by ses pochválil?

Je to tak, rybaření mě dost baví, je to můj koníček. Největší úlovek? Myslím, že to byla štika, která měřila 95 centimetrů.

Foto v článku: Michal Polák, Robert Schedling