Dane, máš za sebou premiéru ve frýdecko-místeckém drese. Jak se ti proti Prostějovu vlastně hrálo?
Tak z mého osobního pohledu a z mé osobní hry to bylo, jako bych nikdy nehrál hokej. Byl jsem tři týdny bez zápasu. Před utkáním trénink asi po čtyřech dnech, takže z mé strany to nebylo to, co bych čekal. Věřím ale, že časem to bude stoprocentně lepší. A zápas jako takový? Pro nás určitě důležité dva body a je škoda, že jsme neudělali body tři, ale byl to dobrý zápas.
Jak se zrodilo tvé hostování tady ve Frýdku-Místku? Kdo tě první oslovil a váhal jsi nad tou nabídkou?
Já vlastně skončil v Jihlavě ze dne na den a vzhledem k tomu, že je rozeběhlá sezona a všude už je plno, tak jakmile se ta možnost objevila, hned jsem ji bral. Promluvil jsem si s trenérem (Martinem Janečkem, pozn. red.) a během deseti minut bylo vše domluveno, že se tady mám hlásit.
Jihlava ti oznámila důvod, proč s tebou dál nepočítá?
Úplně ne. Tam si myslím, že to bylo spíš ze strany Brna (Kometa na Daniela totiž vlastní hráčská práva, pozn. red.), kterému šlo o mé herní vytížení. Takže došlo k mému zrušení hostování. Co za tím upřímně bylo nevím, takhle to bylo ale řečeno.
Pokud by ses měl frýdecko-místeckým fanouškům představit, jsi spíše ofenzivním obráncem, nebo raději více tu defenzívu?
Když jsem se snažil prosadit v dospělém hokeji, tak první byla obrana. V loňské sezoně se mi ale podařilo udělat třicet kanadských bodů, takže jsem objevil, že je to, co mi to jde, a jakým směrem bych chtěl jít. Takže spíše ofenzivní obránce.
Naši fanoušci určitě znají tvého tátu, který tady před sedmi lety hrával. Konzultoval jsi s ním svůj příchod tady?
Jo, hned jak to přišlo, tak táta byl okamžitě pro a byla to vlastně tak trochu jeho iniciativa. Říkal mi, že tady neměl žádný problém, podařilo se jim postoupit, zázemí výborné, takže to byl také i jeden z důvodů, proč to bylo vše tak rychlé.
Proti Prostějovu jsi nastoupil v obranné dvojici s Vojtou Zeleňákem, se kterým se znáš z Jihlavy. Komunikace byla určitě mezi vámi dobrá?
My jsme shodou okolností hráli většinu sezony spolu v Jihlavě vloni a Vojta byl vlastně jediným hráčem, kterého jsem tu znal, takže mi pomohl. I na ledě si myslím, že to docela fungovalo.
Příští utkání hrajeme v pondělí na ledě Jihlavy, předpokládám, že ta motivace porazit je bude o to větší?
To stoprocentně, tam o motivaci nemám strach. Do Jihlavy se moc těším.
Vypíšeš spoluhráčům nějakou motivační svačinku do kabiny?
Tuším, že tam asi něco bude (smích).
VIDEOROZHOVOR S DANIELEM KOWALCZYKEM