Ctirade, stal ses jednou z posil Rysů. Proč ses rozhodl právě pro Frýdek-Místek?

„Minulý rok v Pardubicích byla ta sezona hodně dlouhá, hrála se tam baráž, nakonec teda naštěstí úspěšně. Potom přišlo léto, kdy jsem si chtěl hodně odpočinout. Pak jsem se dostal do nějakého tréninku a začal jsem řešit, co dál. To jsem byl fakt přesycený tím hokejem. Ale potom přicházely nějaké nabídky a když mě oslovili tady ve Frýdku, tak jsem kvůli tomu, že znám hodně dobře trenéry, znám i tady to prostředí, když tu byla ještě tenkrát ta stará hala, přišel sem. I kvůli rodiny, protože mám dva malé kluky, kvůli babičkám, aby si to taky užili. (usmívá se) Po hokejové stránce si nemyslím, že by to byl ještě konec, jako kdybych šel do nějaké nižší ligy do zahraničí. Tady je pořád ještě možnost někde naskočit, ukázat se ještě v Česku. Takže jsem ještě nechtěl Česko opouštět. Takže proto.“

Když se ještě vrátím k té minulé sezoně, když jsi hrál v Pardubicích, muselo to být hodně náročné na nervy a na psychiku. Je pro tebe teď velkou motivací už nic takového neopakovat, zahrát si v klidu a taky i play-off?

„Ta sezona v Pardubicích byla hrozně dlouhá. Já jsem ani neměl moc štěstí na zdraví. Celkově to bylo pro mě hrozně náročné. Byl jsem i málo s rodinou. Za těch patnáct sezon, co hraju hokej, vím, že žádná sezona není klidná. Jedině, že bychom byli o patnáct bodů první, ale to by bylo jen takové přání. (usmívá se) Stát se může cokoliv, takže si myslím, že kvůli klidu to není. Myslím, že pořád tam nějaká motivace je, ať už co se týče toho ukázat, že ještě nepatřím do starého železa i co se týče toho, že jsou tady mladí kluci, takže jim i trochu ukázat, co ten extraligový hokej obnáší. Všichni kluci, co jsou tady, mají talent, ale ta píle a dřina, to je hokej. Jestli to podstoupí nebo ne, to už je na nich. Můžou se někam vyšvihnout dál.“

Hodně lidí tě určitě zná, hokej hraješ u pěkných pár let. Kdyby ses ale měl pro fanoušky Frýdku-Místku jako nová posila nějak popsat, jak by to bylo? Jaké jsou tvé silné stránky?

„To se uvidí až na ledě. (směje se) Ne, já si nedělám iluze, na tribuně budou jak ti, co budou nadávat, tak i ti, co budou fandit. Hokej, nebo celý sport, je nevděčný. Ale kdybych se měl charakterizovat... Chci přinést nějaké osvěžení toho mančaftu i co se týče zkušeností.“

Takže by ses pasoval do jednoho z lídrů týmu? Přeci jen je tu hodně mladých kluků...

„No já bych to takhle neviděl, protože ti kluci jsou mladí a může se klidně po půlce sezony ukázat, že ten lídr bude i ten mladý kluk. Jde ale o to jim ukázat nějaký směr, aby se toho chytli. A jestli se toho chytnou nebo ne, to už bude na nich.“

Co se týče tvé letní přípravy, byly tam nějaké změny nebo jsi jel klasicky tak, jak jsi byl zvyklý?

„Letos jsem trénoval sám. Měl jsem v rodině nějaký zdravotní problém, takže to bylo těžké. Ale nakonec jsem se, na to všechno, myslím, celkem kvalitně připravil.“