Na ledě ho prakticky nelze nezaregistrovat. Má v sobě zdravé sebevědomí, nechybí mu tah na branku. Hlava nahoře, dynamický styl bruslení, během každého střídání ze sebe chce vyždímat to nejlepší. Vede kanadské bodování rysů, ale zcela pochopitelně preferuje především týmové výsledky: "V každém utkání se snažím ze sebe vymačkat maximum a být hlavně přínosem pro tým. Na osobní statistiky se moc nedívám, ale je fajn, že nějaké body mám. Velký podíl na mých bodech mají hlavně kluci z týmu, těm bych chtěl poděkovat. Ve Frýdku-Místku se cítím výborně. Jen škoda, že bodů nemáme víc, protože tým je slušný a měli bychom být v tabulce výš. Je to škoda, že zápasy máme tak rozhozené. Upřímně řečeno, daleko raději bych hrál co dva či tři dny. Po týdenní pauze se do toho člověk vždy hůř dostává, hlavně první třetiny, než se dostaneme do pořádného tempa, jsou pokaždé složité."

Pro hráče ze země našich severních sousedů je určitě plusem, že má v týmu své krajany - Bartosze Ciuru a Filipa Komorského: "Je fajn, když máte v kolektivu další Poláky, máme spolu kamarádské vztahy i mimo led. Je příjemné, když slyšíte v kabině svůj mateřský jazyk. Ve Frýdku jsem ale neměl žádný problém s aklimatizací, nebyla tam ani žádná jazyková bariéra. Česky totiž umím docela dobře, protože kdysi v mládeži jsem pár let hrával v Chomutově. Oba jazyky jsou navíc dost podobné, žádná bariéra proto neexistuje."

Je mu pouhých 23 let a jak sám přiznává, druhá nejvyšší česká hokejová soutěž by pro něj neměla být konečným cílem: "Nebudu skrývat, že mým tajným snem je zahrát si extraligu, nejlépe samozřejmě v Třinci, který je partnerem našeho klubu. Aron Chmielewski je hezkým příkladem, že to je možné, pokud na sobě tvrdě a poctivě pracujete. Všechno bude záležet jen na mých výkonech a také trochu na štěstí. Budu trpělivě čekat na šanci a snad někdy pozvánka přijde."

Narodil se v únoru 1998, tedy v době, kdy český hokejový národ emotivně prožíval olympijský turnaj v Naganu. Jeho otec Dariusz se hokeji také na profesionální úrovni věnoval, malý Alan byl už proto v útlém věku v rodném Nowem Targu veden ke sportu: "V podstatě jsem neměl na výběr (směje se). Táta měl rozhodující vliv na to, že hraju hokej. Je ale pravda, že v dětství  jsem zkoušel i jiné sporty, třeba florbal či házenou. Celkově bych řekl, že inklinuju ke kolektivním sportům. Například florbal mi v začátcích dal do hokeje hodně pozitiv. Ve florbale musíte mít měkké vedení míčku, je třeba mít dobrou techniku hole. Můžete pak získat větší jistotu na ledě, věříte si víc v akcích jeden na jednoho. Máte lepší orientaci na malém prostoru."

Předchozí roky strávil ve Spojených státech, kde hrával v juniorských soutěžích. Nabízí se tedy otázka, co bylo rozhodujícm faktorem pro návrat na starý kontinent? "Bylo to mé osobní rozhodnutí. V zámoří jsem hrál posledních šest sezon a beru to jako velký přínos do mé kariéry. Za velkou louží je vše rychlejší, tvrdší, na vše máte méně času. Je to opravdová škola života. Chtěl jsem ale znovu naskočit do evropského hokeje, lákalo mě české prostředí, které jsem už z minulosti znal. Chtěl jsem si ověřit, zda na to mám. Abych se přiznal, Chance liga není mým vrcholem, v budoucnu bych rád vyzkoušel ještě vyšší soutěž. Ve Frýdku jsem sice spokojený, ale každý sportovec by měl mít vysoké ambice."

Na konci aktuálního týdne polský reprezentační výběr odehraje domácí turnaj s názvem Christmas Cup ve slezském městě Bytom. Spolu s Alanem bude hájit národní dres také obránce rysů Bartosz Ciura. Konkurenty Poláků jsou Maďaři, Francouzi a také Ukrajinci. Vrcholnou akcí reprezentační sezony bude ale dubnové mistrovství skupiny 1B v Katovicích: "Vždy rád přijímám pozvánku do národního týmu. Mistrovství světa naší skupiny se kvůli covidu dvakrát neuskutečnilo, což byla škoda. Poslední pořádnou prověrkou proto byl kvalifikační turnaj na OH, který se konal během srpna v Bratislavě. Jednoznačným cílem pro tuto sezonu je domácí šampionát v Katovicích, kde se bude hrát v dubnu. Rozhodně chceme postoupit o patro výš, do kvalitnější společnosti. Nebude to lehký úkol, ale věřím, že se nám to společnými silami podaří!"

Foto: Jan Velčovský, polskihokej.eu