Adame, v pátek jste si v hale Polárka zahráli přípravné utkání se Švédskem. Jak vůbec probíhala příprava na toto střetnutí?

Na zápas jsme se připravovali stejně jako na každý jiný. To znamená, že proběhla porada a pak trénink. Snažili jsme se, co nejlépe to šlo. Jestli chceme na mistrovství světa uspět, tak se musíme více soustředit a hrát hlavně svou hru.

Můžeš prozradit, s čím jste do utkání vlastně šli?

Tak hráli jsme doma, chtěli jsme se před našimi fanoušky vytáhnout a zvítězit. Zkrátka dát jim to, proč do Polárky vlastně přišli. Diváci byli fantastičtí, pořád nás hnali dopředu. Nám se ale v prvních dvou třetinách moc nedařilo, nemohli jsme chytit tempo, vůbec jsme nestříleli a nedohrávali soupeře. Když na tomhle zapracujeme, bude to z naší strany určitě mnohem lepší.

Byl švédský tým o tolik lepší než ten náš?

Těžká otázka. Nemyslím si, že byli lepší než my. Jak už jsem říkal, museli jsme se dostat do tempa, a to nám trvalo dost dlouho, protože někteří kluci nehráli více jak týden. Nebyli jsme správně nastaveni na to zápasové tempo. Ale i takové utkání jsou. Musíme se z chyb poučit a v neděli proti Slovensku hrát zcela jinak.

Hala Polárka byla velmi slušně zaplněná, přišlo na vás kolem dvou tisícovek fanoušků. Jak jste diváky vnímali a co jste říkali na atmosféru?

Hala ve Frýdku-Místku je spíš menší, ale je fakt super hrát před zaplněným publikem. Navíc nás fanoušci pořád povzbuzovali, hnali nás neustále dopředu. I proto nás porážka mrzí, diváci byli totiž úžasní.

V letošní sezoně jsi přestoupil do kanadského týmu Rimudski Océanic, které hraje v prestižní juniorské zámořské soutěži QMJHL. Jak se vám vůbec v soutěži daří a jaké jsou klubové ambice?

Ambice máme vysoké, hlavně chceme projít do vyřazovacích bojů. Potom se uvidí, jak se vše dál vyvine.

V čem vidíš největší rozdíl mezi českým a kanadským juniorským hokejem?

Ten rozdíl je především ve velikosti kluziště. U nás jsou hřiště větší, takže máte víc prostoru, ale zato se zase více bruslí. V Kanadě to máte naopak. Víc soubojů na menším hřišti.

Při pohledu na soupisku týmu, tak jste vlastně s Rusem Dmitrijem Zavgorodnym jedinými cizinci. Neschází vám přeci jen čeština v kabině?

Upřímně ty začátky tady byly hodně těžké. Jiný jazyk, prostředí, změny tréninku, na tohle všechno jsem si musel zvyknout. Musím říct, že mi to přineslo hodně zkušeností, ale věřím, že mi právě tohle přispívá v dalším kariérním růstu.

Jak se vlastně zrodil tvůj přestup do Kanady?

Hodně lidí mi říkalo, že bych do zámoří měl odejít, jelikož mám takový ten “kanadský” styl hokeje. Že to menší kluziště mi bude více vyhovovat. Navíc jsem se chtěl posunout i hokejově, přeci jen teď hraji v lepší a kvalitnější juniorské soutěži, než by bylo tady v Čechách.

V neděli se podíváte do třinecké WERK Areny, kde nastoupíte proti Slovensku. Bude pro vás osobně utkání v něčem specifické?

Tak zápas se Slováky je vždy to správné derby. My se budeme snažit zápas ovládnout a vyhrát.

Na mistrovství světa máme těžkou skupinu, ale šampionát budeme hrát před davy českých fanoušků. Může být právě tohle faktor úspěchu?

Podle mě, může. Právě ta atmosféra nás bude ždímat, nikdo z nás si nedovolí nehrát na sto procent. Půjdeme do každého utkání s cílem vyhrát, a je úplně jedno, zda to bude soupeř ze Švédska nebo Slovenska.

autor foto: hokej.cz