7. třída má za sebou porci třiadvaceti zápasů s bilancí 10–1–12. Hráči však absolvují i tréninky, a to jak na ledě, tak i mimo něj. Jak byste Michale zhodnotil tuto část sezony, kdy se hráči připravují?

Účast na trénincích byla slabá. Co se týče letní přípravy, tak na tréninky chodilo v průměru pouze 66% hráčů. To se sice s příchodem ledu zlepšilo, ale průměrná účast 81,7%hráčů jemálo! Bez tréninků se kluci jen těžce budou zlepšovat, což se projevuje čím dál tím více při utkáních s kvalitními soupeři. Kluci jsou ve věku kdy s každým tréninkem se posouvají o krůček dál, což zlepšuje celkový výkon týmu. Věřím, že tréninková morálka se v příští sezóně zlepší.

Jak už bylo zmíněno, tak při pohledu na rozlosování sezony bylo v plánu odehrát téměř tři desítky soutěžních zápasů. Bohužel tzv. vyšší moc rozhodla, že soutěž bude ukončena předčasně a posledních 5 kol se už neodehraje. I tak kluci určitě předvedli hokejový um. Jak hodnotíte jejich hru?

Předčasné ukončení sezóny mě velmi mrzí, jelikož se během sezóny zlepšovaly výkony celého týmu a těšili jsme se na posledních pět mistrovských utkání, ve kterých bychom bojovali o 4.místo v tabulce. Na začátku sezóny se nám moc výsledkově nedařilo a vše jsme tak nastartovali, až remízou v Šumperku, na konci října. Poté jsme již byli dobře rozjetí a ukončili rok zlatou medailí na mezinárodním turnaji v Lučenci. Také jsme měli na konci sezóny absolvovat dva krásné turnaje, na které se hráči, trenéři i rodiče velmi těšili. Zdraví je však přednější!

V Polárce se zrodilo velmi vysoké vítězství proti Havířovu a to 10:0 a Porubě 11:3. Určitě si na takový zápas, který skončil jednoznačným rozdílem vzpomenete. Můžete ho přiblížit a zhodnotit?

Tyto dvě utkání jsme odehráli ve velké herní pohodě. Když si kluci věří dokáží hrát výborně s každým soupeřem a pak je radost se na to ze střídačky dívat. Každý trenér by si přál jen takové zápasy, kdy jeho hráči plní to co si v šatně řekneme a má to pak efekt i výsledkový.

Z utkání na hřišti soupeře uvízlo všem určitě vystoupení v Polsku, a to konkrétně s týmem Metropolia Silesia, kde jste nakonec zvítězili divokým výsledkem 12:10. Co k němu můžete říct a zažil jste někdy něco podobného?

Byl to nervák. Vždy jsme soupeři odskočili a soupeři tam spadlo skoro vše. Kluci museli stále bojovat a nakonec to zaslouženě urvali v náš prospěch. Taková utkání se někdy prostě hrají a již jsem jich několik zažil jako hráč i trenér. To je na hokeji to krásné.

V sezoně jste narazili na soupeře z nedalekých Vítkovic nebo Třince, ale taky jste zavítali do vzdáleného Šumperku nebo Olomouce. Samozřejmě, že soupeřů bylo daleko více. Který podle vás vaši družinu prověřil nejvíce a který zase nejméně?

Všichni soupeři v tabulce měli svou sílu a byli nebezpeční. Vítkovice, Třinec a Olomouc jsou extraligovými kluby a už v nízkém věku se k nim stahují nejlepší hráči z okolních klubů. O to je těžší proti nim hrát, jelikož jsou to takové malé výběry. Myslím si, že až na jeden zápas v Třinci, kde jsme byli v notně oslabené sestavě jsme v utkáních nepropadli a s Olomoucí jednou ze tří utkání vyhráli. Škoda jen, že se nám nepodařilo získat v těchto utkáních více bodů.

Vy jste však byl kormidelníkem i 9. třídy. Ta měla těžkou sezonu. Jak probíhaly tréninky s touto kategorií?

Tréninky v této kategorii probíhaly současně s 8.třídou, jelikož byli kluci kteří trénovali i v jiných klubech a u nás byli na hostování a někteří trénovali s naším dorostem. Většina kluků začínala s hokejem později než jejich vrstevníci v jiných klubech a je to hodně vidět na technice, bruslení, herním uvažování a prostě ve všem. Je složité někoho naučit lepšímu a rychlejšímu vyhodnocení situace, když se do nich dostává sporadicky a tím pádem mu chybí herní praxe. U těchto kluků je nutné být na tom fyzicky a bruslařsky co nejlépe, aby alespoň stíhali tempu v utkáních. Na to byly především zaměřeny naše tréninky. Kluci, kteří u nás hrají a trénují, si zaslouží velký obdiv, protože je to složité i v tom trénování.

Hráči podstoupili stejnou porci zápasů jako jejich o dva roky mladší hráči a bohužel se stejně smutným koncem. Výsledkově to však rozhodně nebylo povedené. Kde byly příčiny?

S koronavirem to bylo stejné a mrzí mě to za kluky i holky, kteří již letos jdou do dorostu a mohli ukončit své žákovské působení turnajem. Podařilo se nám získat více bodů než v loňské sezóně, za to jsme velmi rádi. Pozitivem je, že letos jsme s Metropolí Slezska ani jednou neprohráli a získali oproti loňsku o 4 body více za méně zápasů. Také tam byly některé utkání kdy jsme soupeře potrápili. 2x se nám například dařilo s Porubou dlouho držet krok.

Při pohledu na statistiku v počtu vstřelených branek najdeme až mrazivé číslo 26. Shodneme se, že taková produktivita střelců byla a je špatná, ale proč tomu tak bylo?

Nevím jestli mrazivé, ale produktivita by mohla být určitě lepší. Opět na tom chci najít pozitivum, jelikož loni těch branek bylo pouze 19 ve 24 zápasech. Je složité zlepšit produktivitu hráčů, když šikovnější odešli do jiných klubů v okolí. Jako náhrada Vám přijdou ti, kteří v jiných klubech hráli čtvrtou lajnu a tady najednou mají rozhodovat a dávat góly. Tak to prostě v hokeji a obecně ve sportu nechodí. My jsme rádi za tyto kluky a budeme rádi když u nás budou pokračovat v dorostu a v budoucnu v juniorech. Náš klub tyto hráče chce a snaží se z nich vychovat sportovce, jako takové.

V závěru sezony vás čekalo pět zápasů a z toho hned čtyři derby. Měli jste narazit na Třinec, Vítkovice, Havířov, Porubu a Olomouc. Hráči se určitě těšili, ale k těmto utkáním už nedošlo. Jak na toto rozhodnutí o předčasném ukončení sezony reagovali samotní hráči?

Jelikož se to seběhlo velmi rychle a konec byl rozhodnut ještě než jsme se dostali na trénink, tak jsem se s kluky nemohl ani pozdravit a rozloučit. Tak snad si přečtou tento rozhovor a chci oběma týmům sedmáků i deváťáků poděkovat za celou sezónu. Do budoucna jim všem přeji hodně úspěchů v jejich kariéře a v především pevné zdraví!!!