Ivana Hlinku si všichni jistě pamatují jako hráče, který v letech 1972, 1976 a 1977 získal titul mistrů světa v hokeji, ale hlavně jako olympijského hrdinu, který veřejností tehdy podceňovaný tým na zimních olympijských hrách dovedl k tomu nejcennějšímu kovu a historicky prvním zlatým olympijským medailím.

„Otevíráme zlatou bránu olympijského turnaje. Jsme olympijští vítězové. Přepište dějiny, Česká republika vyhrála zimní olympijské hry v ledním hokeji.“

Po tomto úspěchu cinkla další medaile. Tentokrát na MS, kde česká reprezentace brala zlaté medaile. Po mistrovství světa se uznávaný kouč vydal do zámoří, kde stál na lavičce Pittsburhg Penguins.

V roce 2004 se fanoušci v České republice dočkali Hlinkova návratu ke kormidlu národního mužstva. Světový pohár měl být jeho první akcí na lavičce nároďáku po jeho návratu. Na tehdejší reprezentační sraz dorazili všichni pozvání hráči. Jenom Ivan Hlinka nedorazil. Do jeho vozu při cestě na golfové hřiště narazila Avie. Zdravotní stav Ivana Hlinky se na místě nehody nejevil natolik vážný, když se záchranáři komunikoval. Po převezení do nemocnice v Karlových Varech se jeho zdravotní stav však náhle prudce zhoršil. Lékaři tamního urgentního příjmu se dlouhých 40 minut rvali o jeho život, ale marně. Dlouhá resuscitace byla marná. Srdce hokejového velikána vyhaslo.

Trenérská legenda, osobnost českého a taky světového hokeje odešla do hokejového nebe. 16. srpen 2004 se tak navždy zapsal černým písmem do českých hokejových dějin.

Video: Ivan Hlinka