Trenére, v letošním roce jsme stihli z nadstavbové části odehrát jen tři utkání, kdy jsme sice vybouchli v Ústí, ale následně pak dokázali vyhrát v Sokolově i v Prostějově…
Pokud budu mluvit o našem posledním střetnutí v Prostějově, tak jsme určitě spokojeni. I když, vezmu-li si průběh utkání, tak jsme asi i ten bod ztratili, jelikož jsme v určitých fázích zápasu měli jasnou převahu.
Navíc jsme na Hané nastřelili ještě dvě břevna a neproměnili trestné střílení…
Přesně jak říkáte, soupeře jsme přebruslili, bylo tam spousta dalších šancí. Škoda toho relativně zbytečného gólu na dva dva. Potom jsme hráli asi osm minut víceméně na jednu bránu, snažili jsme se zápas rozhodnout v základní hrací době. Bohužel to nevyšlo, ale naštěstí to v prodloužení vzal na sebe Milan Mikulík. Jsou z toho tedy další dva body z venku, takže super.
Prozatím jsme byli vždy v pozici, kdy jsme tu potřebnou příčku dobývali, nyní na ní jsme (v době vzniku rozhovoru byli rysi v tabulce desátí, tedy na pozici, která by nám zaručila postup do předkola play-off, pozn. red.). To znamená, že tým je momentálně v jiné pozici, než v minulosti býval…
My to tak nebereme. Jdeme, jak se říká, zápas od zápasu. Teď se více projevilo, že ten tým je větší čas pohromadě. Projevuje se to především ve využití přesilových her. Nyní jsme schopni proměnit například co třetí přesilovku. Když si vezmu začátek sezony, tak tam jsme byli úspěšní tak z šesti procent. Nyní jsme skoro na dvaceti. Ale vrátím-li se k tomu, že jsme momentálně desátí, tak tím se nezaobíráme. Opravdu jdeme postupně, zápas od zápasu. Snažíme se do hry vnášet prvky, které chceme.
Ono i to rozlosování je letos takové specifické, kdy hrajeme nejprve spoustu zápasů venku, pak zase hodně utkání v řadě doma. Setkal jste se s něčím podobným někdy?
Ne, nesetkal. Zkrátka je to specifická sezona, i proto před hráči musím smeknout, jelikož se stále někde stěhujeme. Jednou jsme v Polárce, poté trénujeme v Třinci a pak cestujeme na zápasy ven. Kluci to ale zvládají.
V nedaleké Ostravě a v Třinci začalo mistrovství světa hráčů do 20 let. Chystáte se osobně nějaké utkání navštívit?
Ano, chystám se, a to v rámci semináře, který se bude konat v Ostravě. Měl bych shlédnout zápasy mezi USA a Ruskem a ve WERK Areně pak duel Švédů se Švýcary.
On je to sice šampionát mladíků, ale vidět, co si ve svých devatenácti letech dovolil například švédský útočník Nick Höglander, tak to je pro mě neskutečné. Co říkáte na jeho branku proti Finům?
To jsou hotoví hráči toto. Prostě hokejisté, kteří za rok, či za dva, budou hrát NHL, švédskou nejvyšší soutěž, nebo v KHL. Oni jsou sice věkem mladí, ale jsou to hotoví hráči. Jak fyzicky, tak i hokejově. I proto mě takové góly u tak mladých hráčů nepřekvapují. Je to nejrychlejší hokej, který diváci mohou na vlastní oči vidět. Troufnu si říct, že možná ani zápasy v základní části NHL nemají takové nasazení, jak to mají tihle kluci, kteří se chtějí ukázat. Na druhou stranu je ale těžké tyto hráče ukočírovat, což jsme měli možnost vidět v zápase našich s Ruskem. Oni si ten zápas prohráli svou nedisciplinovaností, kdy byli neustále vylučovaní.
