Matěji, dnes to byl těžký zápas proti Vsetínu. Ve třetí třetině se ti povedlo snížit rozdíl na gól, popiš, prosím, tvou první vstřelenou branku.
Bylo to v přesilovce. Já jsem chvíli předtím dával křižnou přihrávku Střondymu, potom byla před brankou nějaká skrumáž a odrazilo se to tam. Střondy pak dal křižnou přihrávku zpátky mě, já jsem byl vlastně z levé strany těsně kolem brankoviště a dorážel jsem do prázdné.
Ve třetí třetině jsi skóroval ještě jeden gól, bylo to devět sekund před koncem. Popíšeš nám ze svého pohledu těch posledních devět vteřin.
Jo, bylo to takové hektické, už to bylo bohužel pozdě. Škoda, že jsme toho góla nedali dřív, možná by tam byl nějaký větší tlak a možná by se nám třeba povedlo vyrovnat, ale bohužel to přišlo pozdě.
Foto: Samuel Rychecký
Bylo to teda z přesilovky šest na čtyři, jak ten gól proběhl?
Tam jsem vlastně dostal taky křižnou přihrávku na levý kruh a myslím si, že jsem to trefil někde k tyči a propadlo to tam.
Teď se ještě vrátím k mistrovství. Máš za sebou mistroství dvacítek, kde jste vzali stříbro, tímto gratuluju. Jaký zápas ti utkvěl v mysli nejvíc?
Děkuju, a asi zápas s Kanadou. To byl, ne že takový vrchol turnaje, ale bylo to asi nejradostnější. V tom finále už prostě nezbývaly síly na Švédy a bylo to spíše takovésmutné no.
Ty jsi v podstatě z mistrovství naskočil pak hned do Třince, jak jsi byl přivítán v kabině?
Jo, tak přivítání bylo milé, ale krátké. Další den byl hned zápas, takže my jsme oba se Sikim po příletu šli hned do tréninku a další den jsme hráli.
Foto: ČTK/ AP/ Christopher Katsarov
Jak se ti hrálo? Hádám, že tam byl nějaký jetlag, takže předpokládám, že to asi nebylo úplně nejpříjemnější.
No, jak říkáš. Bylo to ještě jak s únavou, tak s jetlagem. Pořád jsem se z toho úplně nedostal na sto procent, ale na to se nehraje, budu se snažit dál.
Jaký je rozdíl mezi hrou dvacítek, mladých kluků, a pak tady, zpátky ve Frýdku?
Asi je to rychlejší, přece jen jsou tam nejlepší hráči té věkové kategorie na světě. Je to více takové nahoru, dolů, tady už jsou přece nějaké zkušenosti. Trošku takový větší odstup. Tam to je, jak jsem říkal, nahoru dolů a šance za šancí.
Máš toho teda hodně. Jezdíš do Frýdku a Třince a přijel jsi z mistrovství. Jaké pro tebe bylo se zpátky adaptovat do různých týmů, ve kterých jsi teď netrávil ten čas?
Nebyl na to čas ani. Možná je to dobře, vlastně, jak jsem říkal, po příletu jsme hned šli do tréninku a další den zápas. Pak jsme dostali den volna a teď zase tady do Frýdku, takže nebylo na nějakou adaptaci moc času, ale možná jenom dobře.
Foto: Samuel Rychecký
A čeká tě nějaký odpočinek v nejblížší době?
Uvidíme. Asi úplně ne, zítra odjíždím na trip s Třincem, takže moc toho odpočinku teďka nebude.
Mistrovství se hrálo v Americe, jaká tam byla atmosféra? Bylo to příjemné nebo naopak to bylo pod tvé očekávání?
Trochu mě to zklamalo, nechodilo moc fanoušků. Ani na to finále nebylo úplně hodně lidí. Bavili jsme se i s klukama, co tam byli, a říkali, že minulý rok v Kanadě to bylo trochu lepší. Takže ti fanoušci mě zklamali.
Matěji, děkuji ti za rozhovor.
Video rozhovor:
