Pracovat s budoucími hokejovými hvězdami mě baví, říká Pavel Palát
Mládežnický hokej
Pavel Palát – trenér, kterému prošlo pod jeho velením už neskutečně velké množství hokejistů. V uplynulé sezoně, která skončila tak, jak nikdo nečekal, se věnoval nejmenším hokejistům v přípravce a taky ve 3. třídě.

Pane Paláte, jak už bylo zmíněno, tak v sezoně 2019/2020 jste byl hlavním kormidelníkem u těch nejmenších dětí, které s hokejem teprve začínají. Jak se s takovými dětmi pracuje?

Za 24 let své trenérské činnosti ve Frýdku-Místku jsem se věnoval dětem různých věkových kategorií, prošel jsem od přípravky až do dorostu. V posledních letech jsem se specializoval na přípravku a 3. třídu, kde se snažím probudit v dětech zápal a chuť do hokeje. A to si myslím, že v této věkové skupině u dětí funguje. Snažím se u nich probudit smysl pro poctivý přístup k přípravě a lásku ke sportu a hokeji.

Jaký byl vlastně počet dětí, které tréninky navštěvovaly

Mým úkolem je naplnit každý rok 3. třídu 24 hráči, aby byla schopna dále bez problému v budoucnu fungovat. Dále je pak umožněno pěti nejtalentovanějším hráčům hokejové přípravky účast na tréninku 3. třídy. Tím je zajištěno, že bude trénovat20-25 hráčů a 2-4 brankáři. V hokejové přípravce pokračuje obrovský nárůst zájmů u 3-6 letých dětí, což nás donutilo v letošní sezoně rozdělit přípravku na předškoláky a 1. a 2. třídu. Nebylo výjimkou, že se na ledě sešlo i 80 dětí.

Je pro tréninky přípravky určen Českým svazem ledního hokeje nějaký plán, nebo to záleží na trenérech, jakou náplň dané tréninkové jednotky zvolí?

Český hokejový svaz se ve svých doporučeních a návodech k tréninku zaměřuje na zkvalitnění práce trenérů. Probíhají různá školení a semináře k hokejové tématice. Nejnovějším trendem pro kategorii přípravky, který se také snažíme prosazovat, jsou hry. Pro některé trenéry, ale často i rodiče, to může být problém. Za správný trénink považují hokejový dril, ne však hru.

Když se ještě vrátíme k tomu počtu dětí, tak Český svaz ledního hokeje každým rokem pořádá náborovou akci „Pojď hrát hokej“. Myslíte si, že i díky této akci se zájem o hokej ve Frýdku-Místku zvýšil?

Ano, určitě. Každá tato akce zatím přitáhla 40-50 dětí, které to zkusily, a z nich pravidelně zůstane v přípravce v průměru 8-10 malých hokejistů. Podle mého názoru je však problém v termínech. V září je to ještě dost brzy a v únoru před koncem sezóny je pak těžké rozdávat výstroj, když v březnu sezóna končí a výstroj se musí vracet.

Hokejový club spustil ve spolupráci se Statutárním městem Frýdek-Místek projekt, kdy v Polárce bruslily i děti z mateřských škol. Co se očekávalo od této akce a kdo vůbec s touto myšlenkou přišel?

Jedna z mých povinností jako trenéra mládeže, placeného ČSLH je účast na bruslení školek. Po dvou letech jednání se školským odborem Městského úřadu ve Frýdku-Místku se konečně podařilo prolomit všechny překážky. Klub pro mateřské školky pořídil 20 výstrojí – přilbu, brusle, chrániče – a město Frýdek-Místek se zavázalo zaplatit ledovou plochu. Díky tomu se ve Frýdku-Místku rozjel projekt Bruslení školek. Očekával se především další nárůst zájmu těch nejmenších dětí o bruslení a sport jako takový. Musím zdůraznit, že bruslení školek je zaměřeno hlavně na výuku bruslení formou her. Neprobíhá hokejový trénink a ani nábor do hokejové přípravky.

Vy jste se ovšem nevěnoval jenom dětem v předškolním věku. Hlavního trenéra jste dělal u 3. třídy, která stejně jako v každé sezoně hrála svá utkání v rámci minihokeje. Jak u této kategorie probíhaly tréninky, které jste zahájili jako každý rok letní přípravou?

Protože 3. třída měla v letošním roce tréninky od 13.00, přistoupili jsme na prodloužení tréninku na hodinu 15 minut a jeden trénink ranní jsme měli hodinu a půl. Pravidelně tedy probíhaly třikrát týdně. V pondělí byly hry, bruslení a střelba, ve středu trénování nahrávek, hry a zakončení a každý čtvrtek ráno se hrál hokej. Na každém tréninku máme k využití 4 branky.

Do zápasů jste nastupovali s A i B týmem. Podle čeho jste hráče rozdělovali?

V týmu A nastupovali zkušení hráči a do týmu B jsme se snažili zařadit co nejvíce mladších dětí z přípravky.

Na hráčích byla před každým příchodem na led vidět ta chuť i nadšení. Určitě mi dáte zapravdu, že malé hokejisty není potřeba moc motivovat, nebo nutit ke hře.

Právě proto mám tuto kategorii nejraději. Stačí v šatně děti namotivovat a povzbudit, oči všech zajiskří, ruce sevřou hokejku a s novým pokřikem letošního roku vyrazí chodbou na ledovou plochu.

Sezona 2019/2020 byla určitě další povedenou ze strany vaší, hráčů i rodičů. Bohužel 12. březen se do sportovní kroniky zapsal smutným písmem. Díky šíření koronaviru v ČR a taky po celém světě sáhl Český svaz ledního hokeje k tomu nejhoršímu, ale zcela určitě nejnutnějšímu kroku, kdy na základě rozhodnutí vlády ČR s okamžitou platností zrušil všechny zbylé zápasy sezony. Pro všechny hráče to znamenalo okamžitý konec nejen se zápasy, ale taky s trénováním.Jak vy sám jste tuto informaci přijal?

Zrovna jsem byl na ledě. Ráno jsme odtrénovali 3. třídu. Děti byly šťastné, že nemusí do školy. Po obědě odtrénovala 5. třída a 4. třída už se pak na led nedostala.

Je škoda, že tato virová epidemie ukradla dětem tu nejhezčí část každé sezony a tou jsou závěrečné turnaje, na které se všichni moc těšili.

Hlavní je, abychom přečkali tuto dobu ve zdraví a optimismu a doufám, že se co nejdříve sejdeme na letní přípravě.