Mikulík: K motorkám jsem měl sklon vlastně už odmala
A-tým
Kromě ledního hokeje má útočník Milan Mikulík obrovskou zálibu v motorkách. Se svým Harleyem se velmi rád vždy po okolí projede, jízdu s ním si užívá také Milanova manželka.

Milane, kromě toho, že ses stal profesionálním hokejistou, tak máš velice zajímavý koníček. Můžeš našim fanouškům prozradit oč jde?

Je to jízda na motorce, která je opravdu mým nejoblíbenějším koníčkem. Na motorce trávím opravdu hodně volného času a jsem rád, že si tento koníček oblíbila i má žena. Můžeme tak společně trávit náš volný čas, samozřejmě, že si najdu i chvilku na projetí s kamarády.

Můžeš prozradit, jak ses vlastně k těm motorkám, a zvláště pak přímo k Harleyi, vůbec dostal?

Já jsem měl k motorkám sklon vlastně už odmala. Pořád jsem po ní toužil, hrál jsem si na to, že na motorce jezdím. Pak přišla zkrátka doba, kdy jsem začal doma uvažovat nad tím, že si motorku koupím. Manželka ale byla dlouhou dobu proti tomu, asi nějakých osm let jsem se jí snažil přemluvit, pořád jsem do ní šťoural, že si jí přeci jen koupím, až nakonec přes mého nejlepšího kamaráda Honzu Výtiska, který měl taky motorku, tak jsem jej poprosil, zda by mi ji nepůjčil a já jsem na ní svou manželku svezl. Ta mi pak řekla, že si tu motorku mám koupit, takže večer jsem si jí objednal. Tak jsem vlastně k té motorce přišel.

Je to tvá první motorka, nebo v kolika letech sis vůbec pořídil první motorku?

Tak můj otec už nějaké ty motorky měl, tak jsme jako děti na nich pořád nějak jezdili. Ale tenhle Harley je moje první motorka.

Jsou silniční motorky, terenní, proč ses zrovna rozhodl pro koupi Harleye Davdisona?

(zamyslí se) Je to asi o nějakém tom stylu. Já to beru trošku i jako takový životní styl. Jsem v jednom takovém větším klubu motorkářů v Ostravě, kdy pořádáme obrovské akce, na které se sjede obrovské množství motorkářů. Je nás někdy dvě stovky, tři stovky, kdy trávíme společný čas. Hodně se mi to zalíbilo, a co mě těší ještě víc, tak když na akci vezmu manželku, tak ta je vždy unešená.

Věřím tomu, že spousta majitelů podobných motorek dává svým miláčkům speciální jména. Jak je to u tebe? Už si svou motorku nějak pojmenoval?

Přiznám se, že já pro svou motorku jméno nemám. Spíš vždy, když se s ní projedu, tak jí pak pohladím, řeknu jí, že jí děkuji a zavřu jí do garáže.

Zbývá ti vůbec u toho sportu a rodiny čas na to správné projetí?

Vždy si ten čas najdu, ale je to samozřejmě trochu složitější. Naše děti mají také své koníčky a my s nimi trávíme spoustu času. O tom víkendu ale můj otec, který je rovněž vášnivým motorkářem, tak nám děti rád pohlídá. Ví, že se rád projedu, pomáhá nám. My pak s maželkou nebo s kamarády nasedneme a vyrazíme se projet. Vloni jsme třeba s manželkou byli v Rakousku na Großglockneru, což byl opravdu super zážitek a parádní pocit.

(Pozn.: Großglockner je nejvyšší hora Rakouska, která se nachází ve skupině Glockner patřící do Vysokých Taur a na hranici spolkových zemí Korutany a Tyrolsko. Štíhlá, ledovcovo-skalnatá pyramida v bočním výběžku hlavního alpského hřebene připomíná svým tvarem zvon – odtud název „Velký zvoník“).

Co na tvůj koníček vůbec říkají tvé dcery? Už jsi je vzal někde projet?

Manželku beru na motorku pravidelně, u holek se trochu bojím. Sice mě přemlouvají, takže sem tam se někdy projedeme kolem baráku. Ale opatrně, jelikož z toho mám opravdu respekt.

Jaký je vůbec Milan Mikulík kutil? Dokáže si motorku sám opravit?

Ne, to nedokážu. Samozřejmě nějaké lehké opravy, to zvládnu, ale když je něco vážnějšího, tak mám tady z Frýdku super kamaráda, který mi s motorkou vždy velice rád pomůže a já jsem za to strašně moc rád.

Kdyby se v okolí vyskytl někdo, kdo by měl zájem o stejný koníček, jako máš ty, co bys mu na začátek poradil?

Určitě si koupit super stroj a tím mám na mysli právě Harley Davidson. Pak už si to jen užívat a být na silnicich opatrný, protože člověk jede prostě komplet odkrytý, musí tedy dávat pozor na celý provoz a samozřejmě nebláznit.

Vzpomněl jsi Honzu Výtiska, se kterým tě právě motorka a projížďky spojují. Jeho ale hokejová práce odvála až na druhý konec republiky, takže teď to vypadá, že když se budete chtít spolu projet, musíte se setkat někde na půli cesty?

Já tak trochu doufal, že Honza přijde k nám do Frýdku a já bych za to byl strašně rád, protože bych si tu sezonu určitě užil. Nejen já, ale i naše rodiny, se společně znají strašně moc dlouho, takže to máme už jako takový rodinný vztah. I proto jsem si ten jeho příchod moc přál. Hokejový život jej nakonec zavál do Litoměřic, takže se už tolikrát spolu asi neprojedeme. Máme ale společné zážitky, když Honza hrával za Liberec nebo Mladou Boleslav. Vždy jsme se sjeli v Jičíně a potom jsme spolu jeli čtyři hodiny do Ostravy, to byla opravdu bomba.

Vybavíš si, jakou nejdelší cestu si na motorce vůbec absolvoval?

Byli jsme právě s rodinou, Honzou a kamarádem Tomášem v Chorvatsku. Holky s námi jely velkým autem. To byl takový náš sen, zajet si na motorkách až k moři. Tou druhou nejdelší cestou byl pak již zmíněný výlet ten Großglockner.

Je to pouze Honza Výtisk, který má v tvém okolí stejného koníčka, nebo motorky má v oblibě i někdo jiný z frýdecko-místecké kabiny?

Nejsem si jist, ale od nás z kabiny měl motorku myslím pouze Honza Bartko. Nikdo další motorku asi nemá, takže tady se s nikým nejspíš neprojedu.