Martin Janeček: Frýdek-Místek? Beru to jako obrovskou výzvu!
Novinky
Jak už jsme vás dříve informovali, hlavním trenérem hokejistů Frýdku-Místku se čerstvě stal MARTIN JANEČEK. Ambiciózní kouč, ze kterého vyzařuje enormní chuť a motivace, už prošel několika kluby, nyní před ním stojí zcela nová pracovní zkušenost.

Pane Janečku, vítejte v novém působišti. Prozraďte, jak probíhala jednání o vašem angažmá?

První kontakt přišel během uplynulé sezony. Myslím, že to bylo někdy v únoru. Oslovil mě Honza Peterek, že by měl zájem o mé služby pro Frýdek-Místek. Hned v první moment jsem se úplně rozzářil, protože celá třinecko - frýdecko-místecká organizace mě velmi zajímala, vždy jsem jí opravdu obdivoval. Je pro mě skutečně čest, že mi z takového klubu nabídli práci. Od začátku jsem se k tomu stavěl kladně. Hned jsem věděl, že bych rád tuhle cestu nastoupil. Chtěl bych dokázat, že do této organizace patřím jak kvalitou, tak i charakterem. Beru to jako obrovskou výzvu.
 
V duši vás hřála nabídka z nového klubu, ale ještě předtím jste se Šumperkem musel podstoupit dvě mimořádně náročné zkoušky, které rozhodly o tom, že si Draci zachovali prvoligovou příslušnost...
 
Ano, byl tam pochopitelně ten aspekt, že nás čekalo play-down proti Ústí a následně baráž o udržení Chance ligy s Táborem. Jasnou prioritou v ten moment byla záchrana. Je logické, že každý hráč i trenér chtěl mít do budoucna kredit toho, že tyhle náročné výzvy zvládá. Když se nám se Šumperkem záchrana povedla, dal jsem si velmi krátký odpočinek, ale hned potom nastala intenzivní komunikace s Frýdkem-Místkem.
 
V Šumperku jste odváděl výbornou práci, klub s vámi zřejmě počítal pro další působení. Nebyl problém se uvolnit a okamžitě kývnout na novou výzvu?
 
Se Šumperkem mám dobré vztahy. Bylo respektováno, že bych se chtěl profesně posouvat, jít dál a výš. Šumperský klub už tedy mohl dopředu plánovat mého nástupce, a myslím, že to vyřešili nejlepším způsobem. Na mou činnost naváže kolega Lukáš Majer. Se Šumperkem jsme se rozešli ve velmi dobrých vztazích. Touto cestou bych jim rád poděkoval za krásnou sezonu!
 
V minulosti jste pracoval v Havířově či Porubě. Vracíte se tedy znovu do Moravskoslezského kraje...
 
Ano, to je velké pozitivum. Jednou z příčin, proč jsem přijal nabídku nového klubu, byly i rodinné důvody. Angažmá v regionu mi umožní být více se svou rodinou. Zázemí a dennodenní podpora mých nejbližších jsou pro mou práci nesmírně důležité!
 
 
Pokud byste se stručně měl charakterizovat, jaký typ trenéra jste? Které aspekty preferujete?
 
Vždy jsem kladl velký důraz na skladbu týmu, na výběr hráčů, ale především na důkladnou přípravu mužstva. Během sezony si potom můžeme malovat různé představy, ale pokud ten tým nebude správně složený po charakterové stránce, tak vše je zbytečné. V neposlední řadě také kladu důraz na kondiční připravenost a celkové nastavení týmu. I to byl důvod toho, že jsme to v minulé sezoně v malém klubu, navíc v poměrně skromných podmínkách zvládli.
 
Frýdek-Místek je partnerským klubem nejlepší české hokejové organizace - třineckých Ocelářů. Blízká symbióza přináší velké bonusy, ale občas i určitá úskalí. Jak se na tuto spolupráci těšíte?
 
Na spolupráci s Třincem se neskutečně těším. Už při prvním kontaktu s Honzou Peterkem jsem si tuhle věc uvědomoval a důkladně jsem si to promýšlel. Zdejší trenérský rybník je poměrně malý a už před příchodem jsem se znal s některými trenéry, kteří ve zdejší organizaci působí. Už několik let nazpět jsem se na tohle téma bavil a to ještě v době, kdy jsem s klubem vůbec nekoketoval. Znám úskalí i plusy toho, když je jeden tým v extralize a druhý v první lize. Do toho všeho je třeba zakomponovat juniorský tým Třince. Je to tedy čistý trojúhelník - Třinec, Frýdek-Místek a juniorka Ocelářů. Následující sezona bude opravdu v mnohém jiná, než ta předchozí. Takto by měla být nastavená komunikace. Všichni trenéři musí velmi úzce spolupracovat, aby celá organizace perfektně šlapala.
 
Předchozí ročník byl mimořádně složitý. Z Chance ligy sestoupily čtyři týmy, kluby proto musely častokrát dát prostor starším, zkušenějším hráčům. Mladší, hladoví "vlčáci" byli lehce upozadění. Předpokládám, že letos byste si přál větší zapojení juniorů...
 
Minulá sezona byla opravdu velmi specifická a myslím si, že nastal nejvyšší čas, aby opravdu dostali větší prostor mladší hráči. Vše se bude odvíjet od začátku sezony, je třeba dobře odstartovat, posbírat co nejvíc bodů. Pak bude prostor k tomu, dát větší šanci mladým. Začátek je vždy velmi důležitý pro větší psychický komfort a klid. Tohle bude můj hlavní cíl pro samotný start sezony, abychom byli v klidnějších vodách a nechali mladší hráče se ukázat. Chceme se na sezonu opravdu výborně připravit. K tomu bude zapotřebí to, aby do sebe vše ideálně zapadlo - komunikace, připravenost a skladba týmu. Nebude to snadné, ale věřím, že se nám to společnými silami podaří zrealizovat.
 
Blíží se start kondiční přípravy. Kdy začínáte a jaký bude program rysů?
 
Začínáme v pondělí 9. května, kdy nám začne náběhový týden. Následující týden skloubíme letní přípravu s pobytem na ledě. Hlavní stan tedy budeme mít v mini Werk aréně v Třinci, kde bude celý tým pohromadě. Využijeme na maximum veškerá sportoviště a ledy. Letní příprava potrvá osm týdnů, chtěli bychom končit posledním červnem, kdy klukům dáme zhruba dvoutýdenní dovolenou. Poté už bude následovat led. Chtěli bychom jít moderní cestou. Ačkoli dominantní v tomto období bude kondiční příprava a led jako doplňek. Mladší hráči mají v tomto období ideální prostor se neskutečně zlepšit a posunout, a to bez většího tlaku. Budeme chtít pracovat tak, abychom byli na sezonu maximálně kvalitně připraveni!
 

Foto v článku: Karel Vaculík, Věra Václavková a Dominik Mihailescu.