Z utkání proti výbornému soupeři, který po novém roce vyhrál sedm z osmi zápasů, berete dva body. Jaké faktory rozhodly ve váš prospěch?
Myslím, že klíčová byla trpělivost, nevzdali jsme to. Až do konce jsme věřili, nakonec se to povedlo otočit v náš prospěch, což je super.
V 58. minutě se ti podařilo vyrovnat, díky asistenci Matěje Kubiesy. Jak situace vypadala tvou optikou?
Všiml jsem si, že "Bieska" vyplaval v rohu, zvedl hlavu a viděl jsem, že mě zaregistroval. Snažil jsem se proto dostat do pozice, aby mi mohl puk prostrčit. Dal mi to moc hezky a pak už jsem chtěl jen trefit branku. Velká pochvala pro Matese Kubiesu, ten kluk roste každým zápasem.
V obraně máte nového kolegu Alexe Younana. Jak se ti zamlouvá? V čem by mohl být přínosem?
Když se podíváme na jeho bodovou produkci, kterou měl při minulém angažmá v Krakově, tak vidíme, že by měl by servírovat a rozdávat puky na přesilovce. Čekáme od něj produktivitu, v tomto směru by nám měl pomoct.
Už je to trochu ohraná písnička. Minulou sezonu jste měli nejlepší přesilovky v lize, letos bohužel statisticky nejhorší. Kde spatřuješ příčiny tak nepříjemného propadu?
Těžko říct, někdy to lepí, někdy tam spadne všechno. Někdy to ale prostě nejde, tak se do hry dostane křeč. A potom i kluci, kteří jsou zkušení, a hrají ty přesilovky, tak jim to nelepí a nejde to tak jednoduše. Musíme to zlomít tvrdou prací, jiná možnost není. Je třeba to stále a znovu pilovat.
Sobotní utkání se neslo v duchu solidarity s psími kamarády, v Polárce jsme pomáhali útulku v Sedlištích. Pejsci byli také v hledišti, kde se občas ozýval štěkot. Jaký máš ty osobně vztah ke psům?
Skvělá akce! Viděli jsme s klukama na tribunách několik pejsků, když jsme zvedli hlavy. V mládí jsem psa neměl, teď už ho ale posledních pět let mám. Upřímně řečeno, zamiloval jsem si to. Ani nevím, jak bych to popsal, je to prostě kamarád, přítel. Kdykoli přijdete domů, těší se na vás. Je to taková opravdu nefalšovaná psí radost!
