Jak se snový průběh může změnit v noční můru
Mládežnický hokej
Kdo neviděl, neuvěří… Deváťáci vedli po první třetině s poslední Orlovou 5:0, přičemž si zkoušeli, a dokonce úspěšně, Michigany, po druhé třetině sahali po dvouciferném skóre (9:1), aby se nakonec ještě třepali o tři body jako ratlíci. Jejich hokejová paralýza se zastavila na výsledku 9:8 jen díky závěrečné siréně. Mrtvolné ticho na střídačce tak mohly přerušit padající kameny ze všech hokejových srdcí, která se málem zastavila. Obrovská lekce. A posun ve vnímání klišé „za žádného stavu není rozhodnuto“.

HC F-M – MSK Orlová 9:8 (5:0, 4:1, 0:7)

„To, co se v poslední třetině dělo, nepochopil nikdo. Nebyla tam od nás snad jediná střela a oni snad ani nevystřelili a vždycky nějak dali gól. Kdyby mi před sezonou někdo řekl, že s tímto soupeřem v poslední třetině málem ztratíme vedení o osm gólů, tak bych si myslel, že je blázen. Samozřejmě jsme se to snažili všemožně zastavit, ale nic nepomohlo. Jasně, že si každý myslí, že za stavu 9:1 je všechno v suchu, ale tohle, to bylo fakt kousek od hokejového zázraku na náš úkor. Neskutečné. Nikdy jsem nic takového nezažil a věřím, že už ani nezažiju. Asi nejvíce se na tom ukázalo, že ti kluci ve 14, 15 letech jsou vlastně pořád ještě děti. Je třeba se z toho poučit, otřepat se, říct si, že pořád jsou to tři body pro nás a že už nikdy nic takového nedopustíme,“ popsal zoufalství na ledě i střídačce trenér Filip Indrst, který doufá, že se pro deváťáky stane tento zápas trvalým mementem, že na ledě se lehkovážnost nevyplatí v žádném okamžiku. Jakékoliv polevení v koncentraci se může vymstít jak výsledkově, tak třeba v podobě nepříjemného zranění. Hokejisté si nemohou dovolit být hlavou někde jinde, natož v oblacích. Pokud si toto vše v ní srovnají, mohou nakonec z tohoto bláznivého zápasu vyjít i silnější.

Bodovali: Doupal 3+3, Dostál 2+2, Komanec 1+1, Merta 1+1, Poloch 0+2, Teichmann 1+0, Kohut 1+0.