V první třetině jste si vedli poměrně dobře, ale nemohli jste se osvobodit z obranného pásma a většina domácích fanoušků se při velkých šancí Přerova zapotila. Co se stalo, že jste polevili a dovolili soupeři pobýt tak dlouho před Honzou Strmeněm?

„Nemyslím si, že jsme polevili, spíše si myslím, že jsme měli problém vyjet zezadu, že to u beků trošku vázlo a my jsme si špatně najížděli. Musíme na rozehrávce a na tom vyjetí ze třetiny ještě zapracovat, v tomhle to asi vázlo."

Byla na ledě cítit nepřítomnost Arona Chmielewského poté, co dostal ve druhé třetině trest pět minut plus osobní trest do konce utkání?

„Určitě, my s Aronem hrajeme od začátku sezony spolu, takže víme, co a jak, ale myslím si, že ho Flok dobře zastoupil."

Během oslabení pět na tři ses objevil na ledě. Co je pro tebe v takové situaci důležitější? Fyzická výdrž, když soupeř natahuje hru, nebo psychika, abyste nedostali gól?

„Tak to souvisí asi jedno s druhým, jak psychika, tak výdrž. Čím je borec více unavený, tak jde i ta psychika dolů. Jde tam hlavě o udržení psychiky a pozice a nějak to ubránit."

V celém utkání jsi měl spoustu nabízejících se příležitostí, ale ani jednu jsi nevyužil. V čem byla chyba?

„Prostě to tak někdy je, někdy to tam napadá a někdy se ty šance nepromění, bohužel, musím jít do dalšího zápasu s tím, že proměním."

Ve třetí třetině jste se vzchopili, možná díky přesilovce pět na tři, a vyrovnali jste na 3:3. Pak následovaly samostatné nájezdy, ve kterých jste prohráli. Mrzí tě, že jste doma v přípravných utkáních nevyhráli ani jednou?

„Tak ty přípravné zápasy jsou hlavně o tom, aby se zkusily nějaké věci, a důležité to bude až v sezoně, protože ty přípravné jsou o něčem jiném než výhra za každou cenu."