Jak se vám líbila letní příprava s Frýdkem-Místkem?

AK: Letní příprava mi dává smysl, má to hlavu a patu, mé hodnocení je proto kladné.

MK: Souhlasím s Tondou. Je to sice náročné období, ale takové to má být

Která činnost v rámci kondiční přípravy je pro vás příjemná a která už naopak ne?

MK: Abych se přiznal, mě vyhovuje hlavně led, posilovnu moc nemusím, běhání také ne.

AK: Raději jsem v posilovně, tam trávím hodně času. Nemám úplně v oblibě běh. Led mi nijak nevadí, je to příjemné zpestření přípravy.

Jedná se o vaší první celou přípravu v dospělém hokeji. V čem je to odlišné než příprava v juniorském kolektivu?

AK: V mém případě se jedná už o druhou letní přípravu. Už jsem si proto zvykl na ten cyklus, jak to všechno funguje, nevidím v tom velký rozdíl.

MK: Pro mě to je poprvé. Vidím tam nějaké rozdíly. Tady se jede víc na sílu, v juniorce se víc běhalo. Obě letní přípravy mají smysl. Teď jsme ve Frýdku, odpracujeme to a uvidíme.

Loňskou sezonu jste strávili v juniorském výběru Třince, která vybojovala ve své extralize stříbro. Tondo, tys byl dokonce kapitánem Ocelářů. Po konci sezony v tobě převládal pocit smutku z finále, nebo spíš hrdost na týmový úspěch?

AK: Po konci čtvrtého finále to bylo zklamání, že jsme Spartu nedokázali víc potrápit, a urvat nějaký zápas. Chvilku poté už ale převládl pocit hrdosti na ten tým, že jsme došli tak daleko. Nikdo moc nečekal, že bychom mohli udělat takový úspěch. Byla v tom hrdost a spokojenost za celou sezonu.

MK: Ze začátku jsme cítili velké zklamání, ale postupem času nám došlo, že jsme opravdu udělali úspěch.

Matěj Kozlík během kondičního soustředění rysů v Bystřici. Foto: Robert Schedling

Pojďme se bavit o vašich cílech pro nadcházející sezonu. Teoreticky ještě můžete hrát v třinecké juniorce, ale předpokládám, že hlavní metou je stabilní pozice ve Frýdku-Místku? Jak vnímáte svou šanci?

AK: Je to můj cíl, abych letos stabilně hrál za Frýdek. Snažím se pro to dělat maximum.

MK: Letos se chci probojovat do kádru Frýdku-Místku, to je i pro mě hlavní cíl. Udělám pro to cokoliv, abych se tam dostal.

Tondo, v předchozí sezoně jsi už za rysy pětkrát nastoupil, což může být výhoda. Vnímáš to stejně?

AK: Může to být výhoda. Vím už trochu, jak to funguje, jak ty zápasy chodí. Oproti juniorskému hokeji je to víc taktické.

Jste oba ročník narození 2004, váš hokejový vývoj ještě pravděpodobně není zastaven. V čem byste se oba mohli zlepšit, kde z osobního hlediska vidíte rezervy?

MK: Myslím si, že bych mohl víc zapracovat na defenzivě. Další věc je technika bruslení.

AK: Snažím se zlepšovat ve všech aspektech, ale asi mám rezervy v bruslení. Možná také v přesnosti a tvrdosti střelby.

V minulé sezoně za Frýdek-Místek pravidelně hrávali Oskar Haas či Michal Ramik. Je to pro vás inspirace a příklad, že z juniorky se dá plynule přejít do mužského hokeje v Chance lize? 

AK: Úplně na tohle téma jsme se nebavili, ale je jasné, že jsme sledovali, jak oba hráli, jaký dostali prostor. Je to pro nás nějaká cesta, vidíme, že to je správný směr. Věříme, že podobný prostor bychom mohli dostat také.

MK: Jak říkal Tonda. Oskar s Rámou jsou pro nás inspirací. Ukázali, že to jde.

Tonda Kareš v rámci kondičního kempu v Bystřici. Foto: Robert Schedling.

Oba jste přišli do naší organizace ve velmi mladém věku, kdy vám bylo 15 let. Ty jsi Tondo z východočeského Lanškrouna. Jaké to bylo v cizím prostředí v takovém věku?

AK: Patnáctiletý kluk je skoro ještě dítě. Začátky byly těžké. Začal jsem hned letní přípravu s juniorkou, kluci byli proto o tři až čtyři roky starší než já. Nebylo to jednoduché, ale poměrně rychle jsem se adaptoval na prostředí i hokej. Postupem času to bylo jen lepší a lepší. Teď už je všechno v pohodě.

Ty jsi Matěji rodákem z Havlíčkova Brodu na Vysočině. Jaké byly začátky v novém městě bez rodiny?

MK: Bylo složitější si na vše zvyknout. Najednou daleko od rodiny, nebyl jsem každý den doma ve své posteli. Pamatuju si, že těžký byl hlavně první týden, než jsem se začlenil do týmu, začal se bavit s klukama. Pak už to bylo super, a nemůžu si to tady vynachválit.

Kdo je vaším hokejovým vzorem? Kterým hráčem se inspirujete?

MK: Z Česka je to rozhodně David Pastrňák.

AK: Já jsem spíš defenzivnější typ. Mám proto rád hráče, kteří hrají tvrdě a jsou pracanti. Z českých beků proto řeknu Radko Gudase a další dříči.