Byl to pro všechny psychicky náročný ročník, hodnotí kouč Mojmír Trličík
Rozhovory
Rysi nedávno ukončili šestou sezonu ve druhé nejvyšší hokejové soutěži v Česku. Jak zní hodnocení hlavního trenéra MOJMÍRA TRLIČÍKA? Jak vnímal výkony některých klíčových opor, a jaká je jeho osobní vize pro nadcházející ročník? O tom všem a také jiných tématech se rozpovídal v rozhovoru pro klubový web.

Máme už nějaký čas po konci sezony. Převládá ve vás nyní pocit zklamání z vyřazení, anebo naopak po několika dnech vnímáte určitý pocit hrdosti, že váš tým velmi statečně a důstojně bojoval a s favoritem odehrál naprosto vyrovnanou sérii předkola?

Jednoznačně pocit zklamání z vyřazení, vždyť postup byl velmi blízko.  A někde v koutku duše je i dobrý pocit, jak jste to pojmenoval, ze statečného boje, ale i velmi dobré hry v obou zápasech na Slavii a důstojného vystoupení proti soupeři, který dokázal v závěru základní části neprohrát v deseti posledních utkáních před předkolem play-off.

Které klíčové faktory rozhodly o tom, že do čtvrtfinále nakonec prošla Slavia? 

Velmi zjednodušeně sehrály roli dva klíčové faktory: herně a výsledkově nezvládnutý zápas doma. Příčiny porážky jsem pak zhodnotil v pozápasovém hodnocení. A za druhé, že jsme si ve třetím rozhodujícím utkání nedokázali během prvních dvou třetin vytvořit vyšší než jednobrankové vedení. Dobré gólové příležitosti jsme měli. Jeden vstřelený gól byl jednoduše málo, takže gólová produktivita v rozhodujícím zápase. Výborný herní výkon zápas nevyhraje - musíte z vyložených příležitostí dávat góly.

Je konečné desáté místo adekvátní k reálnému potenciálu mužstva?

Pokud se podíváte na soupisku, řekne si asi každý, že potenciál mužstva bylo umístění v horní polovině tabulky. Dokonce, že potenciál mužstva bylo umístění v první šestce. Jenže když se podíváte na počet utkání, ve kterých někteří hráči nastoupili, kolik tréninků absolvovali s týmem, nebude odpověď tak jednoznačná. Bavíme o potenciálu v sezóně a tím i dlouhého časového úseku, v podstatě celého jednoho roku práce při sestavování týmu, přípravných obdobích, přípravných utkáních, padesáti soutěžních utkáních, vlivu covidu, přesunech hráčů mezi Frýdkem-Místkem a Třincem. Objektivní a podrobná analýza příčin výsledků by byla nejen na dlouhý rozhovor, ale spíše na vydání minimálně malé brožury. Potenciál týmu byl během sezony dost proměnlivý. Důležité jsou ale spíše cíle týmu: což bylo pohybovat se nejhůře v klidných vodách bez ohrožení sestupu, probojovat se do play-off. Tyto cíle nebyly naplněny, za což nese největší odpovědnost hlavní trenér. Žádná, byť objektivní příčina, nemůže mou zásadní odpovědnost změnit.

V průběhu sezony jste měli při skladbě týmu pro jednotlivá utkání výrazně složitější situaci, a to především přesuny hráčů do partnerského Třince. Jak velká to letos byla komplikace? 

Časté přesuny hráčů, jak to nazýváte, nelze nazývat komplikací, protože přesuny jsou dány vzájemnými partnerskými vztahy. Je pravda, že přesuny vytvářely složité situace při přípravě a složení sestavy na zápas. Nicméně když trénujete partnerský klub ambiciózního celku jako jsou Oceláři, tak s tím musíte počítat.

Z Chance ligy letos sestupují čtyři, možná i pět týmů. Soutěž byla extrémně vyrovnaná, až do posledního kola to bylo velké drama, každý bod měl doslova cenu zlata. Jak psychicky náročný tento ročník pro vás osobně byl?

Systém soutěže byl znám před sezonou a bylo jasné, že soutěž bude pro mnoho mužstev vzhledem k jistému sestupu čtyř mužstev náročná nejen fyzicky, ale i psychicky. Nikdo nechce spadnout o patro níž. Mé myšlení a vědomí bylo, že od začátku soutěže bude důležitý ne každý bod, ale každý gól, který dáme nebo dostaneme. Bylo třeba přistupovat ke každému utkání jako k tomu nejdůležitějšímu, co nás čeká. Hrát jej s maximální osobní odpovědností, udělat v každé chvíli tréninku či zápasu maximum možného. Mít maximálně zodpovědný přístup, že jsme v dané chvíli udělali to nejlepší, co jsme mohli. To nám dá velkou mentální sílu, osvobodí od vnitřních výčitek, že jsme něco naplno neudělali, že jsme mohli, ale … Ptáte se na osobní náročnost. Odpovědnost vůči hráčům, kteří věří, že je povedete správným směrem, vedení klubu, které vám dalo důvěru, kolegům z realizačního týmu, kteří dýchají s vámi, fanouškům …To je psychicky náročné vždy, nejen v takové náročné soutěži se čtyřmi až pěti sestupujícími. Ale ať odpovím: osobně byl tento ročník hodně psychicky náročný pro všechny.

V průběhu sezony se povedlo klíčový gólmanský post doplnit a posílit Samuelem Barošem. Jak vy osobně vnímáte jeho přínos pro celkový projev mužstva?

Odpovím stručně, jasně a věřím, že i objektivně. Bez Samuela byste tento rozhovor dělal s někým jiným a Frýdek-Místek by s velkou pravděpodobností nebyl příští sezonu účastníkem Chance ligy.

Hokej je týmový sport, přesto stojí za zmínku připomenout některé další individuality, které letos mužstvo výrazněji táhly. Ve výborném světle se ukázali například dva polští útočníci - Alan Łyszczarczyk a Filip Komorski. Překvapilo vás, jak výborně a rychle se dokázali adaptovat na české hokejové prostředí?

Nepřekvapilo. Jen potvrdili reference, statistiky z minulosti a naše znalosti jejich hry z videií. Pokud jste dlouhodobě schopni dělat plus minus kanadský bod na zápas na určité úrovni kvality soutěže, tak je jedno, jak se soutěž jmenuje, a ve které zemi se hraje.

 

Sezona se povedla také Vítkovi Christovovi. Navzdory mladému věku dostal kapitánské céčko a svými výkony a důležitými góly Rysům výrazně pomohl. Jak jste z pozice hlavního trenéra vnímal jeho roli v kabině?

Jak znám Lípu (přezdívka Vítka) tak přesto, že jeho 19 gólu je osobním rekordem sezony, nebude souhlasit s názorem, že se mu sezona povedla. A to i přesto, že jeho branky patřily k těm nejdůležitějším a rozhodovaly o bodech pro mužstvo. Ale co se týká mého názoru na jeho roli jako kapitána: jeho kapitánské céčko nevyplynulo z demokratické volby všech hráčů, vyplynulo z názoru realizačního týmu a konzultace s hráči během přípravy na soutěž. Je to charakterový hráč, bojovník, neúnavný dříč na tréninku. To ho v zápase předurčuje k roli kapitána, vůdce, který jde osobním příkladem. Vnímám, že jeho role v kabině byla veskrze pozitivní a nezastupitelná. Lípa je člověk, kterého chcete mít za parťáka v dobách dobrých a hlavně těžkých. Takový kapitán je důležitým partnerem trenérů.

Ohledně obránců rozhodně stojí za zmínku, že letos se výborně povedly předsezonní posily - Daniel Krenželok, Jakub Teper a Mikuláš Zbořil poměrně pravidelně přispívali do klubové produktivity. Solidní práci odvedl také nově příchozí Dima Ogurcev. Souhlasíte s tvrzením, že jejich přínos pro celkový herní obraz týmu byl letos velmi zásadní?

Souhlasím. Tři prvně jmenování nejen, že vydatně přispívali do produktivity týmu, uhráli si své sezonní maxima, dobré výkony předvedli i v Třinci. Dima Ogurcev byl určitě přínosem jak v defenzívě, tak při zakládání útočných akcí, tak i produktivitou deseti bodů v šestnácti utkáních.

Kvůli velké náročnosti soutěže a hrozbě sestupu letos zcela logicky dostávali větší prostor především starší, zkušenější hráči. Mladší hráči proto byli bohužel lehce upozaděni. Bude vaším přáním a vizí, aby v další sezoně to bylo jinak, aby "mladí vlčáci" měli na ledě přece jen větší herní vytížení?

V podstatě hráli jenom zkušenější hráči s malými výjimkami. Bylo to dáno nejen brutálním systémem Chance ligy, ale i systémem juniorské soutěže, ve které taktéž sestupuje až pět týmů. Smyslem partnerství mezi kluby je zapojování mladých hráčů do mužstva Frýdku-Místku, letos však s ohledem na systémy soutěží bylo velmi těžké tento smysl naplnit. Věřím, že v další sezonách bude větší příležitost než letos. A mladí, talentovaní hráči budou důležitou součástí týmu.

Jaký bude nejbližší program rysů? Budete ještě trénovat v Polárce či mini Werk aréně, jak tomu bylo v minulé sezoně, kdy jste byli k dispozici pro partnerské Oceláře pro eventuální výpomoc v rámci play-off?

Program je daný: vybraní hráči pokračují v tréninku v Třinci v takovém režimu, aby v případě potřeby byli maximálně dobře připraveni nastoupit v play-off extraligy. Hráči, kteří nejsou součástí této skupiny, odevzdali výstroj a ukončili sezonu.

Play-off Chance ligy je v plném proudu. Budete vyřazovací část sezony detailně sledovat, anebo si chcete hlavu po náročné sezoně "vyčistit" a hokej teď trochu vypustíte? Kdo je pro vás favoritem na účast v baráži s Kladnem? 

Budu sledovat nejen play-off Chance ligy, ale i ostatní soutěže a to nejen v Česku. Nemám vyloženého favorita pro účast v baráži, ale přál bych to Vsetínu.

Co byste rád závěrem vzkázal všem, kterým leží na srdci dobro frýdecko-místeckého hokeje?

Rád bych poděkoval kolegům z realizačního týmu za jejich výborně odvedenou práci v náročné sezoně, zaměstnancům haly Polárka za maximální snahu a vstřícnost vůči našim požadavkům, které jsme během sezony měli. Velké díky patří skvělým fanouškům, kteří nás podporovali i ve chvílích, kdy jsme nehráli dobře. Projevovali nespokojenost opravdu jen ve chvílích, kdy jsme hráli vysloveně katastrofálně a podporu jsme si hrou nezasloužili. Upřímné díky a přeji všem, kteří frýdecko-místecký hokej sledují, aby se dalších letech dočkali lepších výsledků a vyvrcholení sezon v podobě play-off!