Dnes to byl velmi útočný hokej a měl jsi plné ruce práce. Jak se ti v takovém rychlém tempu chytá? Napomáhají této bouřlivé atmosféře i fanoušci obou týmů?

„Dalo se to čekat, že to bude hokej na obě strany. Asi se to lidem muselo líbit, protože oba dva manšafty se mezi sebou znají, očekávali jsme slušný hokej. Havířov má dobrý tým, my ho máme mladý, složený z mladých hráčů, kteří se teprve učí, je to pro ně obrovská zkušenost."

Při některých šancích to bylo trochu i o štěstí. Pomyslel sis někdy, hlavně v první třetině, že puk už určitě musíš mít za zády?

„Bylo tam pár situací, kdy se to ode mě odrazilo, to štěstíčko k tomu patří. Na konci Havířov měl taky štěstí, kdy jim to tam poskakovalo, ale brankář je podržel. Myslím si, že měli štěstí."

Pár minut před koncem druhé třetiny vstřelil gól Viktor Postnikov. Jak jsi tu ránu viděl?

„Bylo to v oslabení, dostal to dobře nabité. Sjel si dva metry, dobře tam stál útočník, jenom jsem stihl zavolat na beka, aby tam nechodil, protože bych už vůbec nic neviděl. Viktor to trefil výborně do místa, kde se to těžko chytá, povedená střela."

Když dojde na oslabení, jsi nervóznější, než když je celá pětka na ledě? A jak se uklidňuješ?

„Letos nám ta oslabení jdou, až dneska. Myslím si, že je to dobrá statistika dostat gól za sedm zápasů. Není to ani tak o nervozitě, spíše musím být více v pozoru a počítat s tím, že to bude více lítat."

Ve třetí periodě, kdy přišel třetí gól, očekával jsi tak prudkou střelu?

„Ten to tam dostal nabité, byla to dobrá rána. Trefil mě zespodu pod beton, čekal jsem to spíše do vrchní části. Fakt dobrá rána."