V prvním domácím utkání sezony jsme porazili Havířov na nájezdy. Byl to pro tebe zatím nejtěžší zápas v sezoně?

„Všechny tři zápasy šly do prodloužení a všechny byly těžké. Tenhle byl jiný v tom, že na mě nešlo až tolik střel, jen sem tam na mě něco prolétlo. Tyhle zápasy moc nemusím, takže v tomhle to asi nejtěžší zápas byl.“

Vybavíš si nejtěžší zákrok, který jsi dnes musel předvést?

„To si asi nevybavím. Ono je jedno, jestli je zákrok těžký nebo lehký, každý je důležitý. Od každého zákroku nebo třeba i hitu se tým odrazí. Jde o to, aby tým šlapal a je jedno jestli zákrok, který předvedu, je těžký nebo ne. Od toho tam jsem.“

V první třetině byl Havířov aktivnější, od druhé třetiny jste zase převzali iniciativu vy. Jak jsi to z branky viděl?

„Jo, v první třetině byli lepší, to jsme viděli. Jsem rád, že jsme se z toho dokázali oklepat a od půlky druhé třetiny a celou třetí jsme dominovali ve hře my. Není důležité, jak začneme, ale jak skončíme.“

Během třetí třetiny tě puk trefil nepříjemně do masky, která ti pak dobře neseděla. Trvalo docela dlouho, než rozhodčí přerušil. Co se vlastně dělo?

„Rozhodčí mě asi neslyšeli. Nevím, jaká jsou teď pravidla, když se mi to stalo minulý rok, tak to nepískli a bylo jim to jedno, dokud se nepřerušila hra. Letos, co jsem se díval na zápasy, se to píská. Řval jsem na něj, ale asi mě neslyšel, přeci jen tu byl dneska velký hluk. Jsem rád, že to pak zapískal, protože tam jde samozřejmě o mé zdraví.“

Zápas dospěl do prodloužení, ve kterém měl soupeř navíc přesilovku, takže to bylo hodně na tobě. Co se ti honilo hlavou?

„Jak jsem říkal, my jsme zatím každý zápas hráli prodloužení, takže už jsem zvyklý. Ale mně je jedno, jestli je přesilovka, oslabení, pět na pět nebo tři na tři… Já si prostě jen chytám svoje a nechci vylézt z té své bubliny. Jen se soustředím na sebe a je mi úplně jedno, kolik je hráčů na ledě.“

Na nájezdy sis věřil? Vypadal jsi klidně.

„O tom to je, nesmím se nechat vycukat. Oni se o něco snaží a já si chytám svoje, nebudu to úplně prozrazovat. Ale jo, určitě jsem si věřil. V Litoměřicích jsem sice pustil dva góly z nájezdů, ale od toho stejného hráče. Takže jsem si věřil. Bod je pěkný, ale dva jsou hezčí, chtěl jsem to urvat.“

Jsi spokojený se startem do sezony, s pěti body ve třech zápasech a bez prohry v základní hrací době?

„Nejlepší by bylo, kdybychom vyhráli všechny zápasy za tři body. Ale máme mladý tým, kluci se pořád učí, stejně jako já. Jsme rádi za každý bod, v sezoně to asi nebude tak, že bychom suverénně dominovali. Jdeme krok za krokem, všichni kluci, ať už staří nebo mladí, musí makat. Výkon, co budeme předvádět, bude jen o dřině a o bruslení.“

Před sezonou ses rozhodoval, jestli zůstaneš tady ve Frýdku-Místku nebo půjdeš do zámoří a rozhodl ses zůstat. Proč?

„To rozhodování bylo poměrně dlouhé. Mohl jsem jít do Kanady, zůstat tady, jít do americké juniorky… Asi všechny tři varianty byly dobré, pro mě nebyla žádná špatná. Kdybych se rozhodl odejít, asi bych šel do kanadské juniorky, ale ne v úplně každé juniorce v Kanadě je trenér brankářů a já tady mám pana Švaříčka, který se mnou pracuje na 120 procent a výkony, co mám, jdou i za ním, protože on se mnou dělá takové věci, které jsem nikdy nedělal. Vím, že je to pro mě krok dopředu a budu se dál posouvat.“

Během přípravy před sezonou ses zranil. Byla to velká komplikace?

„Letní přípravu jsem dokončil celou, pak jsem odjel na reprezentační kemp před Memoriálem Ivana Hlinky. Ten se povedl, celá příprava byla dobrá, ale pak jsem se bohužel zranil, když jsme měli tři týdny pauzu. Chtěl jsem se udržovat, ale bohužel jsem se zranil, úplně nechci prozrazovat, co mi bylo. Omezovalo mě to dost, chtěl jsem to ale co nejrychleji uspíšit, abych stihl Hlinku. Bohužel to ale nevyšlo, a tak jsem si řekl, že bude nejlepší se pořádně připravit na začátek sezony a udělat co nejlepší sezonu.“

V sezoně jsi zatím odchytal tři těžké a dlouhé zápasy. Jak je to ohledně rotace v bráně s Lukášem Danečkem?

„To netuším. Tohle je na trenérech. Když mi řeknou, ať jdu do brány, tak půjdu do brány a když ne, tak budu podporovat Steva (Danečka).“